Takže jak to všechno začalo?
S první zmínkou o rock’n’rollu v SSSR se setkáváme v roce 1957, v době, kdy se v Moskvě konal Světový festival mládeže a studentů. Tedy v době takzvaného tání, kdy kromě západní hudby, začaly do rigidní sovětské společnosti nenápadně pronikat i další výdobytky imperialistické kultury – džíny, tenisky nebo badminton.

Na formování sovětské rockové hudby měly vliv díla západních umělců: amerických zpěváků Eddieho Cochrana, Chucka Berryho, Elvise Presleyho, ale také britských skupin The Beatles, The Rolling Stones a The Kinks.
První skupiny začaly vznikat okolo roku 1964 – Sokol (Сокол), Sverčki (Сверчки), Lesnye Bratya (Лесные братья) a další, hrály hlavně převzaté zahraniční skladby. Zpívaly Beatles, Rolling Stones, Beach Boys, později třeba i Jimiho Hendrixe. Vystupovaly výhradně na tanečních zábavách a ve studentských kavárnách.

Úřady zpočátku k novému hudebnímu žánru přistupovaly shovívavě. Komsomolské organizace dokonce pořádaly různé přehlídky a soutěže. Provedení písní v anglickém jazyce sice nebylo vítáno, ale jejich výskyt byl vysvětlován tím, že se jednalo o protestní písně proti válce ve Vietnamu. A stejně jako u nás se rocku neříkalo rock, ale beat nebo big beat.
Ruština se v textech skladeb začala objevovat okolo roku 1965. První píseň v ruštině se jmenovala „Gde tot kraj“ (Где тот край). Napsali ji členové moskevské skupiny Sokol Jurij Ermakov a Igor Gončaruk. Ve stejné době složili rockový hit „Vesennyj dožď“ (Весенний дождь) hudebníci ze skupiny Integral (Интеграл) — Bari Alibasov a Michail Arapov.
Postupně začalo rockové hnutí v SSSR nabírat na obrátkách a hudební skupiny začaly vznikat jako houby po dešti. V Moskvě byl v roce 1967 založen beatový klub, a podle jeho seznamů bylo v roce 1969 v SSSR více než čtyři sta skupin.
Interpreti jako Volosatye Stekla (Волосатые стекла), Zakat Svetla Vručnuyu (Закат солнца вручную) Rusko-Tureckaya Voyna (Русско-турецкая война) ale stále spíše kopírovali své západní vzory. Skvěle se bavili, ale z kulturního hlediska nepřinesli nic nového.

V roce 1966 začal vydávat muzikolog Sergej Korotkov samizdatový časopis „Bit-Echo“ – první sovětské periodikum věnované rock’n’rollu.
Rockové soubory vznikaly hlavně ve vzdělávacích institucích. V roce 1968 v moskevské škole č. 19 to byla například skupina The Kids, kterou založil Andrej Makarevič. O něco později členové skupiny změnili název na Time Machines a od roku 1973 na Машина времени. Je to jediná ruská rocková skupina, která existuje dodnes – více jak 50 let.
Během beatlemánie měla téměř každá škola svou vlastní rockovou kapelu. Mnoho z těchto skupin se pak stalo hlavními tvářemi scény sedmdesátách let (Рубиновая атака, Аргонавты, Удачное приобретение, Машина времени). Vývoj beatové scény vedl ke vzniku prvního rockového klubu „KM“ (podle názvu zmrzlinové kavárny, v jejímž budově se nacházel).

Hudebníci nezávislých kapel v té době čelili dvěma hlavním problémům, které postupně omezily jejich činnost. První byla nedostupnost nahrávacích studií. Do dnešních dob se dochovalo jen velmi málo nahrávek tehdejších skupin. Jsou mezi nimi nahrávky skupin Skify (Скифы) a Sokol, která v roce 1968 natočila soundtrack k animáku „Фильм, фильм, фильм“. Druhým problémem bylo, že po ukončení univerzity si museli hudebníci bývalých nezávislých skupin nuceni vybrat – buď začít pracovat ve své specializaci nebo se připojit k profesionálním, nepříliš progresivním hudebním týmům, takzvaným ВИА (вокально-инструментальный ансамбль).
Beat se začal rozvíjet i v provinčních částech SSSR. 1. ledna 1966 se v Charkově konal první minifestival místních kapel v Domě kultury železničářů . První větší festival v zemi proběhl 18. prosince 1966 v Kamensko-Uralsku ve Sverdlovské oblasti. Uspořádal ho vedoucí místní kapely Mesjačniki (Месяцевики) Vladimír Prokin a zúčastnily se čtyři skupiny. Významným milníkem se stal festival v Rostově na Donu, který později proslul jako Woodstock on Don. Obdobou našich Beatových festivalů byly festivaly v Jerevanu, které se konaly v letech 1968-1972 a byly přehlídkou zejména slavných moskevských skupin.
A pak začalo přituhovat. Na podzim roku 1969 se v aule Polytechnického institutu konal koncert skupiny Flamingo na kterém došlo k medializovanému incidentu a který zavdal k tažení proti rockové hudbě. Dav studentů vyrazil dveře sálu a zdemoloval ho. Skupina Flamingo byla obviněna z podněcování k násilí a propagace nemravnosti (na pódiu údajně tančily nahé dívky), a proti jejím členům bylo zahájeno trestní stíhání. Pomalu se blížila 70. léta – doba undergroundu.