{"id":683,"date":"2026-09-12T13:46:53","date_gmt":"2026-09-12T13:46:53","guid":{"rendered":"https:\/\/martinvacke.cz\/?p=683"},"modified":"2026-09-13T09:07:22","modified_gmt":"2026-09-13T09:07:22","slug":"planeta-solaris-sovetska-elektronicka-hudba-a-jeji-nastroje","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/martinvacke.cz\/?p=683","title":{"rendered":"Planeta Solaris – Sov\u011btsk\u00e1 elektronick\u00e1 hudba a jej\u00ed n\u00e1stroje"},"content":{"rendered":"\n

Sov\u011btsk\u00fd svaz nebyl m\u00edstem, kde by elektronick\u00e1 hudba mohla p\u0159irozen\u011b vzkv\u00e9tat. Nebyly tu hudebn\u00ed \u010dasopisy, kter\u00e9 by roz\u0161i\u0159ovaly pov\u011bdom\u00ed o nov\u00fdch \u017e\u00e1nrech. Nebyly tu obchody, kde by si muzikant koupil Moog nebo Roland. A p\u0159esto v tomto nep\u0159irozen\u00e9m prost\u0159ed\u00ed vzniklo n\u011bkolik n\u00e1stroj\u016f, kter\u00e9 z\u00e1pad neznal a jejich\u017e zvuk dodnes sly\u0161\u00edme v evropsk\u00fdch klubech, americk\u00fdch hr\u00e1ch a n\u011bmeck\u00fdch industri\u00e1ln\u00edch rifech.<\/p>\n\n\n\n

Sov\u011btsk\u00e1 elektronick\u00e1 hudba je p\u0159\u00edb\u011bh o vyn\u00e1lezc\u00edch, kte\u0159\u00ed nem\u011bli soupe\u0159e, a p\u0159esto nebyli prvn\u00ed. O studi\u00edch, kde se sch\u00e1zeli g\u00e9niov\u00e9 a jejich\u017e nahr\u00e1vky zmizely beze stopy. O syntez\u00e1torech navr\u017een\u00fdch ve vojensk\u00e9m z\u00e1vod\u011b. A o hudebn\u00edch skladatel\u00edch, kte\u0159\u00ed skl\u00e1dali pro n\u00e1stroje, je\u017e sami sestavili, a jejich\u017e hudba zn\u00ed filmech, kter\u00e9 p\u0159e\u017eily desetilet\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00c1ST PRVN\u00cd: N\u00c1STROJE<\/strong><\/h5>\n\n\n\n
Theremin (\u0422\u0435\u0440\u043c\u0435\u043d\u0432\u043e\u043a\u0441)<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

V roce 1919 nebo 1920, prameny se rozch\u00e1zej\u00ed, prov\u00e1d\u011bl fyzik a in\u017een\u00fdr Lev Sergejevi\u010d Termen (\u041b\u0435\u0432 \u0421\u0435\u0440\u0433\u0435\u0435\u0432\u0438\u0447 \u0422\u0435\u0440\u043c\u0435\u043d) v Petrohrad\u011b experimenty s m\u011b\u0159en\u00edm dielektrick\u00e9 konstanty plyn\u016f. P\u0159i lad\u011bn\u00ed obvodu si v\u0161iml, \u017ee p\u0159ibli\u017eov\u00e1n\u00ed ruky ke kondenz\u00e1toru m\u011bn\u00ed v\u00fd\u0161ku t\u00f3nu, kter\u00fd p\u0159\u00edstroj vyd\u00e1v\u00e1. N\u00e1hoda. Ale Termen byl mu\u017e, kter\u00fd n\u00e1hod vyu\u017e\u00edval.<\/p>\n\n\n\n

V\u00fdsledkem t\u00e9to n\u00e1hody byl n\u00e1stroj bez kl\u00e1vesnice, bez strun, bez fyzick\u00e9ho dotyku. Hr\u00e1\u010d stoj\u00ed p\u0159ed dv\u011bma ant\u00e9nami a pohybem rukou ve vzduchu ovl\u00e1d\u00e1 v\u00fd\u0161ku t\u00f3nu a hlasitost. Termen ho nazval th\u00e9r\u00e9minophone, pozd\u011bj\u0161\u00ed generace n\u00e1zev zkr\u00e1tily. V Rusku se n\u011bkdy u\u017e\u00edv\u00e1 rusifikovan\u00e1 podoba termenvoks, mezin\u00e1rodn\u011b ale zv\u00edt\u011bzil n\u00e1zev theremin.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

V roce 1922 p\u0159ijel Termen do Kremlu a p\u0159edvedl n\u00e1stroj Vladim\u00edru Leninovi. Lenin si na theremin s\u00e1m zkusil hr\u00e1t, a to natolik ho to zaujalo, \u017ee Termen musel p\u0159ijet je\u0161t\u011b dvakr\u00e1t. N\u00e1stroj pak vozil po cel\u00e9m Sov\u011btsk\u00e9m svazu jako sou\u010d\u00e1st propagandistick\u00e9 kampan\u011b pro elektrifikaci zem\u011b.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1927 odjel do USA jako \u017eiv\u00e1 vizitka sov\u011btsk\u00e9ho in\u017een\u00fdrsk\u00e9ho my\u0161len\u00ed, a Amerika ho zcela uchv\u00e1tila. V New Yorku Termen provozoval \u0161estipodla\u017en\u00ed studio na 54. ulici, kde ho nav\u0161t\u011bvoval t\u0159eba Einstein. Korporace RCA zakoupila licenci na v\u00fdrobu thereminu a vypustila na trh p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159i tis\u00edce kus\u016f. Mnoz\u00ed skladatel\u00e9 v\u00e1\u017en\u00e9 hudby, v\u010detn\u011b Bohuslava Martin\u016f, pro theremin napsali n\u011bkter\u00e9 sv\u00e9 skladby.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1931 Termen zkonstruoval pro skladatele Henryho Cowella n\u00e1stroj rhythmikon, prvn\u00ed b\u00edc\u00ed automat na sv\u011bt\u011b, p\u0159edch\u016fdce dne\u0161n\u00edch drum machines.<\/p>\n\n\n\n

Pak jako obvykle zas\u00e1hl st\u00e1t. Sov\u011btsk\u00fd svaz si Termena v roce 1938 prakticky n\u00e1sil\u00edm odvezl zp\u011bt. P\u0159esn\u00e9 okolnosti odjezdu nejsou zcela jasn\u00e9. Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed verze uv\u00e1d\u00ed jako d\u016fvod zapojen\u00ed vyn\u00e1lezce do \u0161pion\u00e1\u017en\u00ed s\u00edt\u011b. Z\u00e1hy po n\u00e1vratu do SSSR byl Termen zat\u010den a deportov\u00e1n do gulagu. \u017divot mu zachr\u00e1nily jeho in\u017een\u00fdrsk\u00e9 schopnosti. Byl um\u00edst\u011bn do \u0161ara\u0161ky p\u0159i Tupolevov\u011b konstruk\u010dn\u00edm st\u0159edisku, kde pracoval na v\u00fdvoji vojensk\u00e9 techniky. A kde byl jedn\u00edm z jeho spolupracovn\u00edk\u016f Sergej Koroljov, budouc\u00ed otec sov\u011btsk\u00e9ho kosmick\u00e9ho programu. Termen tam vyvinul odposlouch\u00e1vac\u00ed syst\u00e9my pro NKVD, za co\u017e z\u00edskal Stalinovu cenu. Po rehabilitaci \u017eil nen\u00e1padn\u011b, znovu p\u0159edn\u00e1\u0161el, zem\u0159el v roce 1993 ve v\u011bku 97 let.<\/p>\n\n\n\n

Theremin p\u0159e\u017eil dodnes. Robert Moog za\u010dal svoji konstruk\u010dn\u00ed kari\u00e9ru t\u00edm, \u017ee v patn\u00e1cti letech sestavoval thereminy podle sch\u00e9matu. Hr\u00e1\u010dka na theremin Clara Rockmore, Termenova \u017ea\u010dka a pr\u00fd i l\u00e1ska, je dodnes m\u011b\u0159\u00edtkem interpreta\u010dn\u00edho mistrovstv\u00ed. Jimmy Page z Led Zeppelin ho pou\u017e\u00edval p\u0159i \u017eiv\u00fdch vystoupen\u00edch. A v sov\u011btsk\u00e9 kinematografii sly\u0161\u00edme theremin ve filmech vytvo\u0159en\u00fdch ve dvac\u00e1t\u00fdch i osmdes\u00e1t\u00fdch letech\u2026<\/p>\n\n\n\n

Zvukov\u00fd kabinet dvac\u00e1t\u00fdch a t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Termen nebyl v sov\u011btsk\u00e9m meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed jedin\u00fd, kdo vym\u00fd\u0161lel a vyr\u00e1b\u011bl elektronick\u00e9 n\u00e1stroje. Dvac\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta p\u0159inesla v oblasti experiment\u00e1ln\u00ed hudby a nov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f v\u00fdbuch energie, kterou t\u0159ic\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta postupn\u011b uhasila.<\/p>\n\n\n\n

Arsenij Avraamov<\/strong> (\u0410\u0440\u0441\u0435\u043d\u0438\u0439 \u0410\u0432\u0440\u0430\u0430\u043c\u043e\u0432), skladatel a teoretik, zakladatel Proletkultu, byl pr\u016fkopn\u00edkem toho, \u010demu se dnes \u0159\u00edk\u00e1 musique concr\u00e8te a noise. V roce 1922 zkomponoval Symfonii sir\u00e9n pro tov\u00e1rn\u00ed houka\u010dky, d\u011blost\u0159eleck\u00e9 salvy, lodn\u00ed sir\u00e9ny, motory a zvony. \u0160lo o prvn\u00ed velkou kompozici pracuj\u00edc\u00ed s pr\u016fmyslov\u00fdmi a p\u0159\u00edrodn\u00edmi zvuky jako s hudebn\u00edm materi\u00e1lem. P\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159icet let p\u0159edt\u00edm, ne\u017e Pierre Schaeffer kodifikoval tent\u00fd\u017e p\u0159\u00edstup ve Francii.<\/p>\n\n\n\n

Avraamov byl tak p\u0159esv\u011bd\u010den o budoucnosti syntetick\u00e9 hudby, \u017ee Stalinovi v\u00e1\u017en\u011b navrhl nahradit sov\u011btskou hymnu skladbou v ultrachromatick\u00e9 harmonii s matematicky vypo\u010d\u00edtan\u00fdm textem, kter\u00fd by zp\u00edval syntetizovan\u00fd hlas Majakovsk\u00e9ho. Stalina ov\u0161em tato vize nenadchla a Avraamov od sv\u00e9ho z\u00e1m\u011bru upustil.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Ekvodin<\/strong> (\u042d\u043a\u0432\u043e\u0434\u0438\u043d) Andreje Volodina, navr\u017een\u00fd roku 1934, byl kl\u00e1vesov\u00fd elektronick\u00fd n\u00e1stroj s ulo\u017eenou sadou zvukov\u00fdch charakteristik, tedy dne\u0161n\u00edm jazykem p\u0159edvolbami. Plnohodnotn\u00e9 s\u00e9riov\u00e9 syntez\u00e1tory s t\u00edmto principem byly na z\u00e1pad\u011b k dispozici a\u017e v polovin\u011b osmdes\u00e1t\u00fdch let. Ekvodin byl ocen\u011bn odborn\u00edky, jeho zvuk se objevil v kinematografick\u00e9 tvorb\u011b, ale do v\u00fdroby nikdy nevstoupil. Dnes existuje jedin\u00fd exempl\u00e1\u0159 v Glinkov\u011b muzeu v Moskv\u011b.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Emitrion<\/strong> (\u042d\u043c\u0438\u0440\u0438\u0442\u043e\u043d) Alexandera Ivanova a Andreje Rimsk\u00e9ho-Korsakova velmi nadchl Dmitrije \u0160ostakovi\u010de, kter\u00fd se o nov\u00e9 n\u00e1stroje \u017eiv\u011b zaj\u00edmal. Ale ani on se s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby nedo\u010dkal. Jedin\u00e1 funk\u010dn\u00ed kopie je dnes rovn\u011b\u017e v Glinkov\u011b muzeu.<\/p>\n\n\n\n

\u0160umofon<\/strong> neboli elektroeolifon<\/strong> (\u0428\u0443\u043c\u043e\u0444\u043e\u043d, \u042d\u043b\u0435\u043a\u0442\u0440\u043e\u044d\u043e\u043b\u0438\u0444\u043e\u043d) Igora Simonova z roku 1957 byl zvukov\u00fd gener\u00e1tor ur\u010den\u00fd pro tvorbu filmov\u00fdch efekt\u016f. Dal se na n\u011bm simulovat zvuk de\u0161t\u011b, v\u00fdbuch\u016f, d\u011blost\u0159eleck\u00e9 palby, nebo letu rakety. V Mosfilmu slou\u017eil jako praktick\u00e1 pom\u016fcka zvuka\u0159\u016f, kte\u0159\u00ed jinak efekty nahr\u00e1vali a m\u00edchali ru\u010dn\u011b. Posledn\u00ed pou\u017eit\u00ed n\u00e1stroje je dolo\u017eeno ve filmu re\u017eis\u00e9ra Grigorije \u010cuchraje \u010cty\u0159ic\u00e1t\u00fd prvn\u00ed. Co se se \u0161umofonem stalo potom, nen\u00ed zn\u00e1mo.<\/p>\n\n\n\n

Neoviolena<\/strong> (\u041d\u0435\u043e\u0432\u0438\u043e\u043b\u0435\u043d\u0430) Alexandra Gurova ze t\u0159ic\u00e1t\u00fdch let byl elektronick\u00fd strunn\u00fd n\u00e1stroj s mimo\u0159\u00e1dn\u011b bohat\u00fdmi zvukov\u00fdmi mo\u017enostmi. Imitoval lidsk\u00fd hlas i r\u016fzn\u00e9 hudebn\u00ed n\u00e1stroje. Ani neoviolena se s\u00e9riov\u00e9 v\u00fdroby nedo\u010dkala. Dnes je jedin\u00fd exempl\u00e1\u0159 k vid\u011bn\u00ed, kde jinde ne\u017e v Glinkov\u011b muzeu.<\/p>\n\n\n\n

Sov\u011btsk\u00fd meziv\u00e1le\u010dn\u00fd kabinet n\u00e1stroj\u016f je fascinuj\u00edc\u00ed p\u0159ehled n\u00e1stroj\u016f, kter\u00e9 mohly dob\u00fdt sv\u011bt, ale skon\u010dily v muzejn\u00edch vitr\u00edn\u00e1ch.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n
ANS (\u0410\u041d\u0421) – Syntez\u00e1tor, kter\u00fd umo\u017enil hudbu kreslit<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

V roce 1938 si \u010dty\u0159iadvacetilet\u00fd in\u017een\u00fdr a nad\u0161en\u00fd milovn\u00edk Skrjabinovy hudby Jevgenij Alexandrovi\u010d Murzin zapsal do se\u0161itu zvl\u00e1\u0161tn\u00ed my\u0161lenku: co kdyby existoval hudebn\u00ed n\u00e1stroj, na kter\u00fd by se nehr\u00e1lo, ale zvuk se vytv\u00e1\u0159el pomoc\u00ed kresby? My\u0161lenka vych\u00e1zela z Avraamovovy pr\u00e1ce s grafick\u00fdm z\u00e1pisem zvuku a z Murzinovy vlastn\u00ed fascinace Skrjabinovou synest\u00e9zi\u00ed, skladatelovou schopnost\u00ed vid\u011bt hudbu jako barvy a tvary.<\/p>\n\n\n\n

N\u00e1stroj, kter\u00fd z t\u00e9 my\u0161lenky vze\u0161el, pojmenoval po sv\u00e9m obl\u00edben\u00e9m skladateli: ANS, Alexandr Nikolajevi\u010d Skrjabin. Stav\u011bl ho dvan\u00e1ct let ve voln\u00e9m \u010dase, za vlastn\u00ed pen\u00edze. Jako vedouc\u00ed in\u017een\u00fdr ve vojensk\u00e9m z\u00e1vod\u011b vyd\u011bl\u00e1val dob\u0159e, a v\u0161e utratil za sou\u010d\u00e1stky. P\u0159esn\u00e9 optick\u00e9 komponenty, nedostupn\u00e9 v SSSR, si objednal v NDR b\u011bhem pracovn\u00ed cesty.<\/p>\n\n\n\n

Principem ANS je fotooptick\u00fd z\u00e1znam zvuku, technologie, kter\u00e1 se standardn\u011b pou\u017e\u00edvala p\u0159i z\u00e1znamu zvuku na filmov\u00fd p\u00e1s. Skladatel na speci\u00e1ln\u011b p\u0159ipraven\u00e9 sklen\u011bn\u00e9 desti\u010dce pokryt\u00e9 \u010dernou hmotou ryje vzory, kter\u00e9 optick\u00e1 soustava \u010dte a p\u0159ev\u00e1d\u00ed na zvuk. V\u00fdsledkem je p\u0159\u00edm\u00e1 vizu\u00e1ln\u00ed partitura. ANS nepot\u0159eboval k vytv\u00e1\u0159en\u00ed hudby kl\u00e1vesy, knofl\u00edky ani p\u00e1\u010dky, pot\u0159eboval rydlo a trp\u011blivost. Disponoval 720 t\u00f3ny, tedy 72 mikrointervaly v ka\u017ed\u00e9 okt\u00e1v\u011b, \u0161estkr\u00e1t v\u00edce ne\u017e standardn\u00ed evropsk\u00e1 stupnice. Jak\u00e1koli nota se na ANS mohla rozlo\u017eit do 72 r\u016fzn\u00fdch odst\u00edn\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Murzin stav\u011bl n\u00e1stroj dvan\u00e1ct let. A pak musel hudebn\u00edky p\u0159esv\u011bd\u010dit, \u017ee vytv\u00e1\u0159et hudbu t\u00edmto zp\u016fsobem m\u00e1 smysl. Na moskevsk\u00e9 konzervato\u0159i se ov\u0161em setkal s velmi vla\u017en\u00fdm z\u00e1jmem. Zlom p\u0159i\u0161el roku 1958 b\u011bhem setk\u00e1n\u00edm s Ta\u0165janou \u0160aborkinovou, \u0159editelkou Domu-muzea imeni Skrjabina, kter\u00e1 souhlasila, aby obrovsk\u00fd p\u0159\u00edstroj, zab\u00edraj\u00edc\u00ed p\u016fl pokoje, byl p\u0159esunut do muzejn\u00edch prostor. T\u00edm ANS z\u00edskal z\u00e1zem\u00ed a postupn\u011b na\u0161el i patrony. Tichon Chrennikov, prvn\u00ed tajemn\u00edk Svazu skladatel\u016f SSSR, a Dmitrij \u0160ostakovi\u010d se za n\u00e1stroj postavili. Chrennikov v Murzinovi spr\u00e1vn\u011b vyc\u00edtil n\u00e1stroj vhodn\u00fd pro sov\u011btskou vesm\u00edrnou propagandu. Gagarin, hv\u011bzdy, kosmick\u00e1 hudba, zn\u00e1te to\u2026<\/p>\n\n\n\n

Roku 1968 byl ANS p\u0159edstaven na pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdstav\u011b v Janov\u011b. Ital\u0161t\u00ed pr\u016fmysln\u00edci ho cht\u011bli koupit a vyr\u00e1b\u011bt s\u00e9riov\u011b. To samoz\u0159ejm\u011b nep\u0159ipadalo v \u00favahu. Kdo v\u00ed, jak by vypadaly d\u011bjiny syntez\u00e1tor\u016f, kdyby se tehdy rozhodlo jinak.<\/p>\n\n\n\n

Murzin zem\u0159el v roce 1970 ve v\u011bku 55 let. Studio se zav\u0159elo. P\u016fvodn\u00ed prototyp ANS, postaven\u00fd doma, z\u00e1hy zmizel z muzejn\u00edch prostor a nikdy nebyl nalezen. Dnes existuje v muzeu rekonstruovan\u00fd stroj, na kter\u00fd je mo\u017en\u00e9 hr\u00e1t.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

ANS ale na\u0161el sv\u00e9 vyu\u017eit\u00ed. Koncem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let se v Dom\u011b-muzeu imeni Skrjabina se\u0161la skupina lid\u00ed, jejich\u017e jm\u00e9na dnes pat\u0159\u00ed k vrchol\u016fm sv\u011btov\u00e9 avantgardy: Alfr\u00e9d \u0160nitke, Sofija Gubajdulina, Edison Denisov, Eduard Art\u011bmjev, Stanislav Krej\u010d\u00ed, Vladim\u00edr Martynov. V\u00fdsledkem bylo album Muzikalnoje prinesenie (\u041c\u0443\u0437\u044b\u043a\u0430\u043b\u044c\u043d\u043e\u0435 \u043f\u0440\u0438\u043d\u043e\u0448\u0435\u043d\u0438\u0435), Hudebn\u00ed ob\u011btov\u00e1n\u00ed. \u0160nitkeho skladba Potok (\u041f\u043e\u0442\u043e\u043a) pat\u0159\u00ed ke kl\u00ed\u010dov\u00fdm d\u00edl\u016fm sov\u011btsk\u00e9 akademick\u00e9 avantgardy.<\/p>\n\n\n\n

\u0158eck\u00fd skladatel a teoretik Janis Xenakis byl p\u0159i n\u00e1v\u0161t\u011bv\u011b Moskvy \u0161okov\u00e1n faktem, \u017ee n\u011bco jako ANS existuje. S\u00e1m pracoval na podobn\u00e9m projektu a netu\u0161il, \u017ee v Moskv\u011b jsou o krok nap\u0159ed.<\/p>\n\n\n\n

M\u00c9SEM (\u041c\u042d\u0421\u042d\u041c) – Warholova Factory v Skrjabinov\u011b dom\u011b<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Moskevsk\u00e1 experiment\u00e1ln\u00ed studia elektronick\u00e9 hudby vznikla v roce 1967 v Dom\u011b-muzeu imeni Skrjabina na dne\u0161n\u00edm Arbatu. Byla to z\u00e1rove\u0148 laborato\u0159, klub, sekta a \u00fato\u010di\u0161t\u011b – jak to formuloval Vladim\u00edr Martynov, kter\u00fd tam pro\u017eil podstatnou \u010d\u00e1st sedmdes\u00e1t\u00fdch let.<\/p>\n\n\n\n

Martynov popsal M\u00c9SEM takto: \u201eBylo to jedin\u00e9 m\u00edsto, kde bylo mo\u017en\u00e9 dostat skute\u010dn\u00e9 hudebn\u00ed vzd\u011bl\u00e1n\u00ed. Bylo to jako ocitnout se na nejvy\u0161\u0161\u00edm pat\u0159e elektronick\u00e9 hudby.“ Studio existovalo ve dvou vln\u00e1ch. Prvn\u00ed p\u0159inesla akademickou avantgardu \u2013 \u0160nitkeho, Gubajdulinu, Denisova, Art\u011bmjeva. Ti pracovali na ANS, na\u010derpali zku\u0161enosti a ode\u0161li. Druh\u00e1 vlna p\u0159i\u0161la s nov\u00fdm n\u00e1strojem.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Za\u010d\u00e1tkem osmdes\u00e1t\u00fdch let zakoupil Svaz skladatel\u016f SSSR z podn\u011btu Chrennikova syntez\u00e1tor Synthi-100 (\u0421\u0438\u043d\u0442\u0438-100) anglick\u00e9 firmy EMS za 25 000 dolar\u016f. Na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b bylo sestaveno p\u0159ibli\u017en\u011b t\u0159icet t\u011bchto p\u0159\u00edstroj\u016f. Konstrukt\u00e9rem byl Peter Zinovjev, potomek kn\u00ed\u017eat Dolgoruk\u00fdch, p\u016fsob\u00edc\u00ed v Lond\u00fdn\u011b. Synthi-100 byl velmi specifick\u00fd n\u00e1stroj. Nem\u011bl \u017e\u00e1dnou pam\u011b\u0165, tak\u017ee ka\u017ed\u00fd zvuk bylo nutn\u00e9 sestavit znovu od za\u010d\u00e1tku a okam\u017eit\u011b zaznamenat na magnetofon. Art\u011bmjev o t\u00e9to pr\u00e1ci \u0159ekl: \u201eKa\u017ed\u00fd zvuk byl origin\u00e1ln\u00ed. I kdybychom v\u011bd\u011bli, jak a co oto\u010dit, nedok\u00e1zali jsme zvuk zopakovat p\u0159esn\u011b: parametry se posouvaly, unikaly, a ka\u017ed\u00fd vzorek byl trochu jin\u00fd.“ P\u0159esto, nebo mo\u017en\u00e1 pr\u00e1v\u011b proto, dal Synthi-100 vzniknout nahr\u00e1vk\u00e1m, kter\u00e9 zn\u00ed zcela origin\u00e1ln\u011b.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Atmosf\u00e9ra ve studiu byla mimo\u0159\u00e1dn\u00e1. P\u0159ich\u00e1zeli buddhist\u00e9, hinduist\u00e9, amat\u00e9r\u0161t\u00ed astronomov\u00e9, filozofov\u00e9, Michalkov sem vodil Kon\u010dalovsk\u00e9ho\u2026 Diskutovalo a tvo\u0159ilo se \u010dasto a\u017e do r\u00e1na. N\u011bkte\u0159\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci tam i p\u0159esp\u00e1vali. M\u00c9SEM nav\u0161t\u00edvili Federico Fellini, Francis Ford Coppola nebo Joan Baez.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1nik experiment\u00e1ln\u00edho a svobodn\u00e9ho ducha studia, kter\u00fd le\u017eel v \u017ealudku Bre\u017en\u011bvovsk\u00e9mu apar\u00e1tu, p\u0159i\u0161el zvolna a uskute\u010dnil se pomoc\u00ed byrokratick\u00fdch obstrukc\u00ed. Po Murzinov\u011b smrti bylo studio form\u00e1ln\u011b p\u0159i\u010dlen\u011bno ke studiu nakladatelstv\u00ed Melodija, kter\u00e1 po n\u011bm vy\u017eadovala komer\u010dn\u011b srozumiteln\u00e9 v\u00fdstupy. Album Metamorfozy (\u041c\u0435\u0442\u0430\u043c\u043e\u0440\u0444\u043e\u0437\u044b, 1980) bylo v\u00fdsledkem tohoto tlaku a Martynov ho ozna\u010dil za epitaf studia. Nahr\u00e1vka le\u017eelo v ka\u017ed\u00e9m obchod\u011b Melodije po cel\u00e9 zemi, ale studio, kter\u00e9 ho vytvo\u0159ilo, tehdy ji\u017e neexistovalo.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

P\u0159i p\u0159esunu Synthi-100 na nov\u00e9 pracovi\u0161t\u011b firmy Melodija z\u00e1hadn\u011b zmizely nahr\u00e1vky. Velk\u00e9 c\u00edvky s materi\u00e1lem od Art\u011bmjeva a Martynova, skladby Mira\u017e nebo Satori se prost\u011b ztratily.<\/p>\n\n\n\n

S\u00e9riov\u00e9 sov\u011btsk\u00e9 syntez\u00e1tory – od Junosti po Polivox<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Paraleln\u011b s laboratorn\u00ed avantgardou prob\u00edhala v SSSR i pr\u016fmyslov\u00e1 v\u00fdroba elektronick\u00fdch hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00edm s\u00e9riov\u00fdm sov\u011btsk\u00fdm elektronick\u00fdm hudebn\u00edm n\u00e1strojem byl elektroorgan Junos\u0165-70<\/strong> (\u042e\u043d\u043e\u0441\u0442\u044c-70), navzdory sv\u00e9mu n\u00e1zvu uveden\u00fd do v\u00fdroby v roce 1965. Stal se kl\u00e1vesov\u00fdm z\u00e1kladem \u0161koln\u00edch soubor\u016f a z\u00e1vodn\u00edch VIA po cel\u00e9 zemi. Kompaktn\u00ed, relativn\u011b levn\u00fd a masov\u011b pou\u017eiteln\u00fd.<\/p>\n\n\n\n

Na konci sedmdes\u00e1t\u00fdch a za\u010d\u00e1tku osmdes\u00e1t\u00fdch let p\u0159ibyla \u0159ada dal\u0161\u00edch n\u00e1stroj\u016f. Syntez\u00e1tor Aelita<\/strong> (\u0410\u044d\u043b\u0438\u0442\u0430) (nezam\u011b\u0148ovat s kytarou stejn\u00e9ho jm\u00e9na) leningradsk\u00e9ho v\u00fdrobce byl dostupn\u00fdm kl\u00e1vesov\u00fdm n\u00e1strojem s digit\u00e1ln\u00edm obvodem, co\u017e jej \u010dinilo stabiln\u011bj\u0161\u00edm, ale m\u00e9n\u011b zvukov\u011b zaj\u00edmav\u00fdm, ne\u017e Polivox. Z\u00e1vod Formanta v Ka\u010dkanaru vyr\u00e1b\u011bl krom\u011b kytar tak\u00e9 rytmick\u00fd procesor UDS<\/strong> (\u0423\u0414\u0421), sov\u011btsk\u00fd bic\u00ed automat p\u0159ipom\u00ednaj\u00edc\u00ed Roland TR-808.<\/p>\n\n\n\n

Kl\u00ed\u010dov\u00fdm sov\u011btsk\u00fdm syntez\u00e1torem byl ale nade v\u0161\u00ed pochybnost Polivox.<\/p>\n\n\n\n

Polivox (\u041f\u043e\u043b\u0438\u0432\u043e\u043a\u0441) \u2013 zvukov\u00fd z\u00e1zrak navr\u017een\u00fd voj\u00e1ky<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Vladim\u00edr Michajlovi\u010d Kuzmin se narodil v roce 1953 ve Vladivostoku, vyrostl ve Sverdlovsku a vystudoval automatizaci v\u00fdrobn\u00edch proces\u016f. V roce 1976 nastoupil do Sverdlovsk\u00e9ho z\u00e1vodu Vektor, vojensk\u00e9ho podniku, kter\u00fd vyr\u00e1b\u011bl radioloka\u010dn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed. V odd\u011blen\u00ed elektrofonn\u00edch n\u00e1stroj\u016f dostal speci\u00e1ln\u00ed \u00fakol: navrhnout sov\u011btsk\u00fd syntez\u00e1tor.<\/p>\n\n\n\n

Nem\u011bl se p\u0159\u00edli\u0161 o \u010deho odp\u00edchnout. Zahrani\u010dn\u00ed n\u00e1stroje, Moog, Roland nebo Yamaha, nebylo v SSSR mo\u017en\u00e9 koupit, pouze v\u00fdjime\u010dn\u011b prozkoumat p\u0159i z\u00e1kulisn\u00edm setk\u00e1n\u00ed se zahrani\u010dn\u00edm hostem. Podklady pro pr\u00e1ci tedy z\u00edsk\u00e1val d\u00edky kr\u00e1tk\u00fdm z\u00e1p\u016fj\u010dk\u00e1m n\u00e1stroj\u016f od hostuj\u00edc\u00edch zahrani\u010dn\u00edch hudebn\u00edk\u016f. Podle toho, co vid\u011bl a ohmatal si, navrhl vlastn\u00ed konstrukci. Polivox nebyl kopi\u00ed \u017e\u00e1dn\u00e9ho konkr\u00e9tn\u00edho n\u00e1stroje. Byl synt\u00e9zou poznatk\u016f zprost\u0159edkovan\u00fdch dotykem a poslechem. V\u00fdsledkem byl n\u00e1stroj funk\u010dn\u011b i zvukov\u011b odli\u0161n\u00fd od \u010dehokoli na sv\u011btov\u00e9m trhu.<\/p>\n\n\n\n

Polivox je duofonn\u00ed analogov\u00fd syntez\u00e1tor. Jeden gener\u00e1tor sleduje nejvy\u0161\u0161\u00ed stisknutou notu, druh\u00fd nejni\u017e\u0161\u00ed. Je to jednoduch\u00e9 \u0159e\u0161en\u00ed, ale v kombinaci se specifick\u00fdm obvodem filtru, kter\u00fd z d\u016fvodu nedostupnosti sou\u010d\u00e1stek nepou\u017e\u00edval kondenz\u00e1tory a t\u00edm zvy\u0161oval zkreslen\u00ed v\u00fdstupu, vznikl zvuk, kter\u00fd je naprosto origin\u00e1ln\u00ed. Agresivn\u00ed, \u017eiv\u00fd, m\u00edrn\u011b rozlad\u011bn\u00fd, schopn\u00fd v\u00fdrazn\u00e9 barvy i jemn\u00e9ho t\u00f3nu.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Vzhled n\u00e1stroje, tvar, barvy, ovl\u00e1dac\u00ed panel, navrhla Kuzminova man\u017eelka Olympiada, a byl inspirovan\u00fd sov\u011btsk\u00fdmi vojensk\u00fdmi radiostanicemi. Polivox m\u00e1 masivn\u00ed kovov\u00fd kryt, jeho\u017e boky p\u0159ipom\u00ednaj\u00ed p\u00e1sy tanku, klopenou p\u0159edn\u00ed desku s klaviaturou, mohutn\u00e9 oto\u010dn\u00e9 knofl\u00edky. P\u0159\u00edstroj je z\u00e1rove\u0148 s\u00e1m sob\u011b ochrann\u00fdm kufrem.<\/p>\n\n\n\n

Samotn\u00e1 v\u00fdroba byla p\u0159esunuta do ka\u010dkanarskho z\u00e1vodu Formanta (\u0424\u043e\u0440\u043c\u0430\u043d\u0442\u0430). Tento z\u00e1vod byl postaven hlavn\u011b proto, aby zajistil zam\u011bstn\u00e1n\u00ed \u017een\u00e1m z Ka\u010dkanaru. Mu\u017ei pracovali v hornicko-metalurgick\u00e9m kombin\u00e1tu, ale pro \u017eeny pr\u00e1ce tam nebyla. V mont\u00e1\u017en\u00edch hal\u00e1ch tak p\u0159i kompletaci a se\u0159izov\u00e1n\u00ed n\u00e1stroj\u016f pracovaly v\u00fdhradn\u011b \u017eeny, v\u011bt\u0161inou \u010derstv\u00e9 absolventky m\u00edstn\u00edho odborn\u00e9ho u\u010dili\u0161t\u011b.<\/p>\n\n\n\n

S\u00e9riov\u00e1 v\u00fdroba za\u010dala v roce 1982 a trvala do roku 1991. P\u0159esn\u00e9 mno\u017estv\u00ed v\u00fdrobk\u016f nen\u00ed zn\u00e1mo. Vyrobilo se zhruba 300 kus\u016f m\u011bs\u00ed\u010dn\u011b, tedy celkov\u011b asi 32 000 kus\u016f. Sov\u011btsk\u00e1 maloobchodn\u00ed cena byla 920 rubl\u016f, tedy p\u0159ibli\u017en\u011b sedm pr\u016fm\u011brn\u00fdch m\u011bs\u00ed\u010dn\u00edch plat\u016f.<\/p>\n\n\n\n

Rick Wakeman ho ocenil jako n\u00e1stroj s neobvykl\u00fdm zvukem d\u00edky specifick\u00e9mu tranzistorov\u00e9mu zapojen\u00ed. Polivox byl tak\u00e9 pou\u017eit p\u0159i v\u00fdrob\u011b hudby ke kultovn\u00ed po\u010d\u00edta\u010dov\u00e9 h\u0159e Doom. Dodnes ho pou\u017e\u00edv\u00e1 skupina Rammstein nebo Franz Ferdinand.<\/p>\n\n\n\n

Dnes stoj\u00ed funk\u010dn\u00ed Polivox na sb\u011bratelsk\u00e9m trhu od 700 dolar\u016f v\u00fd\u0161. Firma Elta Music dnes vyr\u00e1b\u00ed kompaktn\u00ed verzi Polivoks-M. Eurorack moduly inspirovan\u00e9 Polivoxov\u00fdm filtrem vyr\u00e1b\u00ed loty\u0161sk\u00e1 firma Erica Synths. Behringer roku 2021 ozn\u00e1mil spolupr\u00e1ci s Kuzminem na nov\u00e9 verzi, projekt zat\u00edm nebyl dokon\u010den.<\/p>\n\n\n\n

Zahrani\u010dn\u00ed n\u00e1stroje v sov\u011btsk\u00e9m studiu<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Synthi-100 v M\u00c9SEM byl jedinou v\u00fdjimkou, kdy zahrani\u010dn\u00ed syntetiz\u00e1tor zakoupila sov\u011btsk\u00e1 instituce. Objednal ho Svaz skladatel\u016f a sestavil ho s\u00e1m konstrukt\u00e9r Zinovjev. Zahrani\u010dn\u00ed n\u00e1stroje ale proudily do SSSR i jin\u00fdmi cestami. Dost\u00e1valy se do zem\u011b p\u0159es diplomaty, hudebn\u00edci si je vozili ze zahrani\u010dn\u00edch vystoupen\u00ed, Ob\u010das se n\u011bco objevilo v bazaru. Zodiak hr\u00e1l na ARP Odyssey, ARP Omni a Yamahu SK50D. Jurij \u010cernavskij nato\u010dil Ban\u00e1nov\u00e9 ostrovy na Polymoogy, Gibson G-101 a Fender piano. Art\u011bmjev v M\u00c9SEM pracoval na Synthi-100, ale z toho, co nahr\u00e1l jinde, je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee p\u0159\u00edstup m\u011bl i k jin\u00fdm n\u00e1stroj\u016fm. Hudebn\u00ed po\u010d\u00edta\u010d Yamaha CX-5M s vestav\u011bn\u00fdm FM syntez\u00e1torem slou\u017eil jako hlavn\u00ed n\u00e1stroj dua Rodionov a Tichomirov p\u0159i nat\u00e1\u010den\u00ed alba 512 KBajt. Tuto Yamahu nebylo mo\u017en\u00e9 koupit v sov\u011btsk\u00e9m obchod\u011b, a Tichomirov ji z\u00edskal d\u00edky kontakt\u016fm z indick\u00e9 st\u00e1\u017ee.<\/p>\n\n\n\n

\u010c\u00c1ST DRUH\u00c1: INTERPRETI A SKUPINY<\/strong><\/h5>\n\n\n\n
Vja\u010deslav Me\u0161\u010derin (\u0412\u044f\u0447\u0435\u0441\u043b\u0430\u0432 \u041c\u0435\u0449\u0435\u0440\u0438\u043d) – Soundtrack k sv\u011btl\u00fdm z\u00edt\u0159k\u016fm<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

V roce 1956 zalo\u017eil Vja\u010deslav Valerianovi\u010d Me\u0161\u010derin p\u0159i Gostelradiu prvn\u00ed sov\u011btsk\u00fd ans\u00e1mbl elektrick\u00fdch hudebn\u00edch n\u00e1stroj\u016f (\u0410\u043d\u0441\u0430\u043c\u0431\u043b\u044c \u042d\u041c\u0418). Bylo to p\u011bt let p\u0159ed Gagarinem a t\u0159i roky po Stalinov\u011b smrti. Tedy v dob\u011b, kdy kosmick\u00fd optimismus byl novou st\u00e1tn\u00ed ideologi\u00ed a hudba budoucnosti jej\u00edm p\u0159irozen\u00fdm akustick\u00fdm doprovodem.<\/p>\n\n\n\n

Me\u0161\u010derin\u016fv ans\u00e1mbl po\u017e\u00edval thereminy, elektroharfy, elektrick\u00e9 varhany a ekvodiny. Prvn\u00ed sov\u011btsk\u00fd reverb, jinde ve sv\u011bt\u011b standardn\u00ed sou\u010d\u00e1st studiov\u00e9ho zvuku, si vyrobili sami. Stejn\u011b tak p\u0159i\u0161li s n\u00e1padem instalovat sn\u00edma\u010de do akustick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f. T\u0159eba balalajek a bajan\u016f.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

\u017d\u00e1nru, v n\u011bm\u017e se pohybovali, se na z\u00e1pad\u011b \u0159\u00edk\u00e1 Space Age Pop. Pop kosmick\u00e9 \u00e9ry – lehk\u00fd, futuristick\u00fd a optimistick\u00fd. Kingsleyho Popcorn Me\u0161\u010derin zpracoval do sv\u00e9bytn\u00e9 verze, kter\u00e1 se stala v SSSR hitem.<\/p>\n\n\n\n

Me\u0161\u010derinova hudba zn\u011bla v obchodech, v\u00fdtaz\u00edch, na pl\u00e1\u017e\u00edch, ve filmech a animovan\u00fdch seri\u00e1lech. Nap\u0159\u00edklad v seri\u00e1lu Jen po\u010dkej! zn\u00ed v epizod\u011b odehr\u00e1vaj\u00edc\u00ed se na v kolchozu Me\u0161\u010derinova melodie s p\u0159\u00edzna\u010dn\u00fdm n\u00e1zvem Na kolchozn\u00ed pta\u010d\u00ed farm\u011b…<\/p>\n\n\n\n

Eduard Art\u011bmjev (\u042d\u0434\u0443\u0430\u0440\u0434 \u0410\u0440\u0442\u0435\u043c\u044c\u0435\u0432) – G\u00e9nius, jeho\u017e mnoh\u00e9 pr\u00e1ce zmizely v nen\u00e1vratnu<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Eduard Nikolajevi\u010d Art\u011bmjev se narodil v roce 1937 ve Vladivostoku. Studoval na Moskevsk\u00e9 konzervato\u0159i a po\u010d\u00e1tkem \u0161edes\u00e1t\u00fdch let se zapojil do pr\u00e1ce M\u00c9SEM, a jako jeden z m\u00e1la \u010dlen\u016f prvn\u00ed vlny tam z\u016fstal i po p\u0159\u00edchodu vlny druh\u00e9.<\/p>\n\n\n\n

Prvn\u00edm velk\u00fdm pr\u016flomem v jeho kari\u00e9\u0159e byl rok 1972. Andrej Tarkovsk\u00fd tehdy nat\u00e1\u010del film Solaris a hledal adekv\u00e1tn\u00ed hudbu. Po\u017e\u00e1dal Art\u011bmjeva, aby vytvo\u0159il d\u00edlo, kter\u00e1 se nepodob\u00e1 ni\u010demu na sv\u011bt\u011b. Zpo\u010d\u00e1tku cht\u011bl jako hudebn\u00ed doprovod pro film jen Bacha, pak ale pochopil, \u017ee pot\u0159ebuje je\u0161t\u011b n\u011bco nav\u00edc. A Art\u011bmjev pomoc\u00ed ANS a magnetofon\u016f vytvo\u0159il z\u00e1zrak. Bachovy motivy pro\u0161ly elektronick\u00fdm zpracov\u00e1n\u00edm, p\u0159\u00edrodn\u00ed zvuky se prolnuly se syntetick\u00fdmi vrstvami, orchestr celou kompozici podep\u0159el jako gravita\u010dn\u00ed pole. V\u00fdsledkem nebyl film s dobrou hudbou, ale kompaktn\u00ed d\u00edlo. Byl to film, ve kter\u00e9m hudba a prostor splynuly. Tarkovsk\u00fd byl spokojen.<\/p>\n\n\n\n

Jejich vz\u00e1jemn\u00e1 spolupr\u00e1ce pokra\u010dovala filmy Zrcadlo a Stalker. P\u0159\u00ed psan\u00ed hudby pro Stalkera pou\u017eil Art\u011bmjev jak ANS, tak Synthi-100, a v\u00fdsledek pat\u0159\u00ed k vrchol\u016fm ambientn\u00ed hudby v\u016fbec. A to v dob\u011b, kdy slovo slovo ambient existovalo maxim\u00e1ln\u011b v hlav\u011b Briana Ena.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Velk\u00e1 \u010d\u00e1st materi\u00e1lu z tohoto obdob\u00ed bohu\u017eel zmizela. P\u0159i p\u0159esunu archivu M\u00c9SEM do prostor nakladatelstv\u00ed Melodija se c\u00edvky s nahr\u00e1vkami prost\u011b ztratily. Tak\u017ee rozs\u00e1hl\u00e9 skladby Mira\u017e a Satori u\u017e nikdy nikdo neusly\u0161\u00ed. Art\u011bmjev o tom ale mluvil s klidem. Vn\u00edmal ztr\u00e1tu archivu jako sou\u010d\u00e1st celkov\u00e9ho \u0159\u00edzen\u00e9ho rozpadu studia.<\/p>\n\n\n\n

V osmdes\u00e1t\u00fdch a devades\u00e1t\u00fdch letech se Art\u011bmjev za\u010dal v\u011bnovat filmov\u00e9 hudb\u011b je\u0161t\u011b ve v\u011bt\u0161\u00edm m\u011b\u0159\u00edtku. Spolupracoval s Tarkovsk\u00fdm, Michalkovem i Kon\u010dalovsk\u00fdm. T\u00e9ma Pochodu ze Sibiri\u00e1dy pou\u017eil v roce 2001 projekt PPK a ud\u011blal z n\u011bj skladbu Resurrection. Hit, kter\u00fd se dostal nal 39. p\u0159\u00ed\u010dku v britsk\u00e9 hitpar\u00e1d\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Album Metamorfozy (\u041c\u0435\u0442\u0430\u043c\u043e\u0440\u0444\u043e\u0437\u044b, 1980) vzniklo jako jak\u00fdsi populariza\u010dn\u00ed projekt. Art\u011bmjev nahr\u00e1l klasick\u00e9 i modern\u00ed skladby v elektronick\u00e9 interpretaci na Synthi-100 a p\u0159ipojil tak\u00e9 vlastn\u00ed kompozice. Inspirac\u00ed alba byl projekt Switched-On Bach Wendy Carlosov\u00e9, ale Art\u011bmjev, Martynov a Bogdanov p\u0159istoupili k l\u00e1tce s v\u00fdrazn\u011b v\u011bt\u0161\u00ed hudebn\u00ed hloubkou. Metamorfozy se dob\u0159e prod\u00e1valy a splnily sv\u016fj \u00fa\u010del. Martynov nazval album epitafem M\u00c9SEM.<\/p>\n\n\n\n

Art\u011bmjev p\u0159e\u017eil z\u00e1nik studia a pokra\u010doval v pr\u00e1ci na filmov\u00e9 hudb\u011b po cel\u00e1 devades\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta i v nov\u00e9m mil\u00e9niu. Zem\u0159el v roce 2022. Byl nejstar\u0161\u00edm \u017eiv\u00fdm sv\u011bdkem zlat\u00e9 \u00e9ry M\u00c9SEM a mo\u017en\u00e1 jej\u00edm nejv\u011bt\u0161\u00edm hudebn\u00edm p\u0159\u00ednosem.<\/p>\n\n\n\n

Zodiak (\u0417\u043e\u0434\u0438\u0430\u043a \/ Zodiac) – Kosmi\u010dt\u00ed Loty\u0161i<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Loty\u0161sk\u00e1 skupina Zodiak vznikla na konci sedmdes\u00e1t\u00fdch let v Rize. J\u0101nis L\u016bs\u0113ns, klav\u00edrista z prost\u0159ed\u00ed Loty\u0161sk\u00e9 st\u00e1tn\u00ed konzervato\u0159e, sestavil projekt zam\u011b\u0159en\u00fd na instrument\u00e1ln\u00ed elektroniku inspirovanou Jean-Michelem Jarrem, skupinou Space a Klausem Schulzem.<\/p>\n\n\n\n

Zodiak hr\u00e1l na ARP Odyssey, ARP Omni a Yamahu SK50D, tedy na n\u00e1stroje, kter\u00e9 se v SSSR sehnat t\u00e9m\u011b\u0159 nedaly. Ale v Rize byly rozhodn\u011b dostupn\u011bj\u0161\u00ed ne\u017e v Moskv\u011b. Pobalt\u00ed obecn\u011b m\u011blo jak fyzicky, tak kulturn\u011b, bl\u00ed\u017ee k Finsku a \u0160v\u00e9dsku, ne\u017e k hrd\u00e9 stolici. Obyvatel\u00e9 Rigy mohli chytat finskou televizi a zahrani\u010dn\u00ed desky a n\u00e1stroje se tam objevovaly d\u0159\u00edv a ve v\u011bt\u0161\u00edm mno\u017estv\u00ed, ne\u017e ve zbytku SSSR.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Album Disco Alliance (1980) se stalo nejprod\u00e1van\u011bj\u0161\u00edm elektronick\u00fdm albem v historii SSSR. Do roku 1983 bylo prod\u00e1no p\u0159ibli\u017en\u011b \u0161est milion\u016f kus\u016f. Zodiak nebyl \u017e\u00e1dnou avantgardou. Byl dom\u00e1c\u00edm popem, zahalen\u00e9m v kosmick\u00e9m h\u00e1vu, p\u0159izp\u016fsoben\u00fdm estetice, je\u017e odkazovala na z\u00e1pad, ani\u017e by p\u0159est\u00e1vala b\u00fdt srozumiteln\u00e1 sov\u011btsk\u00e9mu uchu. Tangerine Dream byli pro sov\u011btsk\u00e9ho poslucha\u010de p\u0159\u00edli\u0161 elitn\u00ed, Jarre p\u0159\u00edli\u0161 vzd\u00e1len\u00fd a nedostupn\u00fd. Zodiak zn\u011bl jako z ciziny, jen byl prost\u011b n\u00e1\u0161\u2026<\/p>\n\n\n\n

Zaj\u00edmavost\u00ed je, pro\u010d L\u016bs\u0113ns opakovan\u011b odm\u00edtal jezdit s kapelou na zahrani\u010dn\u00ed turn\u00e9. V SSSR toti\u017e platilo pravidlo, \u017ee \u010dlov\u011bk, kter\u00fd hr\u00e1l v profesion\u00e1ln\u00edm ans\u00e1mblu, byl zpro\u0161t\u011bn vojensk\u00e9 z\u00e1kladn\u00ed slu\u017eby. A p\u0159i v\u00fdjezdu do zahrani\u010d\u00ed by o toto privilegium mohl p\u0159ij\u00edt.<\/p>\n\n\n\n

Dal\u0161\u00ed zaj\u00edmavost\u00ed je, \u017ee Zodiak byl ofici\u00e1ln\u011b pozv\u00e1n do Hv\u011bzdn\u00e9ho m\u011bste\u010dka, uzav\u0159en\u00e9ho centra sov\u011btsk\u00e9 kosmonautiky, kde se hudebn\u00edci mohli setkat s kosmonauty a konstrukt\u00e9ry raket. Smyslem n\u00e1v\u0161t\u011bvy byl poskytnou jim jak\u00fdsi inspira\u010dn\u00ed pobyt, aby se l\u00e9pe v\u017eili do romantiky vesm\u00edru. V p\u0159\u00edsn\u011b tajn\u00e9m objektu, obklopeni strategick\u00fdmi pracovn\u00edky. Asi by bylo t\u011b\u017ek\u00e9 vymyslet z\u00e1m\u011br typi\u010dt\u011bji sov\u011btsk\u00fd\u2026<\/p>\n\n\n\n

Pozdn\u00ed album In Memoriam (1989) bylo L\u016bs\u0113nsov\u00fdm odchodem od komer\u010dn\u00edho zvuku. Je ambientn\u011bj\u0161\u00ed, temn\u011bj\u0161\u00ed, m\u00e9n\u011b tane\u010dn\u00ed. Z\u00e1jem o n\u011bj byl ale mal\u00fd. Zodiak zanikl spolu se SSSR. L\u016bs\u0113ns se pot\u00e9 v\u011bnoval jin\u00fdm projekt\u016fm a Zodiak se p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b sch\u00e1z\u00ed na v\u00fdro\u010dn\u00edch koncertech.<\/p>\n\n\n\n

Sven Gr\u00fcnberg a pobaltsk\u00e1 laborato\u0159<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Estonsk\u00fd skladatel \u0161v\u00e9dsk\u00e9ho p\u016fvodu Sven Gr\u00fcnberg za\u010dal produkovat syntez\u00e1torovou hudbu pod vlivem Vangelise a Klause Schulzeho koncem sedmdes\u00e1t\u00fdch let, tedy p\u0159ibli\u017en\u011b ve stejn\u00e9 dob\u011b jako Zodiak. \u0160li v\u0161ak ka\u017ed\u00fd jin\u00fdm sm\u011brem. Gr\u00fcnberg se v\u011bnoval instrument\u00e1ln\u00ed kosmick\u00e9 elektronice, meditativn\u00ed, t\u00e9m\u011b\u0159 bez rytmu, zam\u011b\u0159en\u00e9 na barvy a prostorov\u00e9 plochy.<\/p>\n\n\n\n

Jeho hudba k estonsk\u00e9mu thrilleru Hotel U mrtv\u00e9ho horolezce je jednou z nejlep\u0161\u00edch uk\u00e1zek sov\u011btsk\u00e9 ambientn\u00ed hudby v\u016fbec. Ponur\u00e1, prostorov\u00e1, se zvuky thereminu a vrstvami syntez\u00e1tor\u016f, zn\u011bj\u00edc\u00edmi jako pozdn\u00ed Tangerine Dream, a\u010d vznikala v Tallinnu na p\u0159\u00edstroji, o jeho\u017e p\u016fvodu lze dnes jen spekulovat. Gr\u00fcnberg hr\u00e1l tak\u00e9 s rockovou skupinou Mess a pracoval na des\u00edtk\u00e1ch film\u016f a animovan\u00fdch sn\u00edmk\u016f.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Litevsk\u00fd soubor Argo<\/strong> (\u0410\u0440\u0433\u043e) pod veden\u00edm Gedriuse Kupriavi\u010duse pokr\u00fdval podobnou oblast jako Zodiak, ale s \u0161ir\u0161\u00ed \u017e\u00e1nrovou paletou. Klasick\u00e9 disco ve francouzsk\u00e9m duchu, lehk\u00e1 elektronika, filmov\u00e9 miniatury, ob\u010das n\u00e1znaky avantgardy\u2026<\/p>\n\n\n\n

Alexandr Zacepin (\u0410\u043b\u0435\u043a\u0441\u0430\u043d\u0434\u0440 \u0421\u0435\u0440\u0433\u0435\u0435\u0432\u0438\u0447 \u0417\u0430\u0446\u0435\u043f\u0438\u043d)<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Velk\u00e1 \u010d\u00e1st sov\u011btsk\u00e9 elektronick\u00e9 hudby vznikala nikoli pro koncertn\u00ed s\u00e1ly, ale pro filmov\u00e9 pl\u00e1tno a animovan\u00fd film. Byla to jedin\u00e1 oblast, kde elektronika nach\u00e1zela trval\u00e9 institucion\u00e1ln\u00ed z\u00e1zem\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Alexandr Sergejevi\u010d Zacepin je zn\u00e1m hlavn\u011b jako autor hit\u016f Ostrov sm\u016fly nebo Vol\u0161ebnik-nedou\u010dka pro Allu Puga\u010dovovou, nebo hudby k film\u016fm Leonida Gajdaje. M\u00e1lokdo si proto spojuje jeho jm\u00e9no s elektronikou. P\u0159esto Zacepin slo\u017eil hudbu k animovan\u00e9mu sn\u00edmku Tajemstv\u00ed t\u0159et\u00ed planety, kter\u00e1 pat\u0159\u00ed k nejsiln\u011bj\u0161\u00edm elektronick\u00fdm kompozic\u00edm sov\u011btsk\u00e9 \u00e9ry. Psychedelick\u00e9 kytary v duchu \u0161edes\u00e1t\u00fdch let, syntez\u00e1torov\u00e9 z\u00e1blesky, \u00fazkostn\u00e9 harmonie a zvuk nostalgick\u00e9 budoucnosti. Tato nahr\u00e1vka nebyla nikdy vyd\u00e1na jako samostatn\u00e9 album, ale mnoh\u00fdmi je vn\u00edm\u00e1na jako zlat\u00fd gr\u00e1l sov\u011btsk\u00e9 elektroniky.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n
Ban\u00e1nov\u00e9 ostrovy (\u0411\u0430\u043d\u0430\u043d\u043e\u0432\u044b\u0435 \u043e\u0441\u0442\u0440\u043e\u0432\u0430) – M\u00fdtus o zak\u00e1zan\u00e9m albu<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

V roce 1983 vydal Jurij \u010cernavskij<\/strong> (\u042e\u0440\u0438\u0439 \u0427\u0435\u0440\u043d\u0430\u0432\u0441\u043a\u0438\u0439) spolu s Vladimirem Mat\u011bck\u00fdm<\/strong> (\u0412\u043b\u0430\u0434\u0438\u043c\u0438\u0440 \u041c\u0430\u0442\u0435\u0446\u043a\u0438\u0439) album Ban\u00e1nov\u00e9 ostrovy. V sov\u011btsk\u00e9m kontextu se okolo tohoto alba vytvo\u0159il kult. P\u0159\u00edb\u011bh o state\u010dn\u00fdch pr\u016fkopn\u00edc\u00edch potla\u010den\u00fdch dogmatick\u00fdm syst\u00e9mem.<\/p>\n\n\n\n

Realita je komplikovan\u011bj\u0161\u00ed. \u010cernavskij a Mat\u011bckij byli uzn\u00e1van\u00ed, st\u00e1tem h\u00fd\u010dkan\u00ed estradn\u00ed hudebn\u00edci. Nahr\u00e1vali na Polymoogy, Gibson G-101 a Fender piano, tedy na vybaven\u00ed, kter\u00e9 bylo v sov\u011btsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch naprosto nev\u00eddan\u00e9. Album bylo modern\u00ed, inspirovan\u00e9 soudobou elektronikou, nato\u010den\u00e9 s profesion\u00e1ln\u00edm nasazen\u00edm. A zak\u00e1z\u00e1no v\u016fbec nebylo. Bylo prost\u011b jen jin\u00e9 ne\u017e to, co se tehdy hr\u00e1valo v rozhlase. Je to takov\u00fd vzorov\u00fd p\u0159\u00edklad sov\u011btsk\u00e9ho pokrytectv\u00ed, kde se profesionalita syt\u00fdch filharmonik\u016f prol\u00edn\u00e1 s touhou vypadat jako nez\u00e1visl\u00ed a potla\u010dov\u00e1n\u00ed um\u011blci.<\/p>\n\n\n\n

Ban\u00e1nov\u00e9 ostrovy jsou skute\u010dn\u011b prvn\u00edm komer\u010dn\u011b distribuovan\u00fdm sov\u011btsk\u00fdm elektronick\u00fdm albem s modern\u00edm zvukem, funk\u010dn\u011b srovnateln\u00fdm se soudobou anglosaskou produkc\u00ed. Jedna z p\u00edsn\u00ed se dostala do slavn\u00e9ho filmu Assa a zajistila tak albu trval\u00e9 m\u00edsto v srdc\u00edch fanou\u0161k\u016f kultu tohoto sn\u00edmku.<\/p>\n\n\n\n

Andrej Rodionov (\u0410\u043d\u0434\u0440\u0435\u0439 \u0420\u043e\u0434\u0438\u043e\u043d\u043e\u0432) a Boris Tichomirov (\u0411\u043e\u0440\u0438\u0441 \u0422\u0438\u0445\u043e\u043c\u0438\u0440\u043e\u0432) – Hudba z po\u010d\u00edta\u010de<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

V roce 1984 vy\u0161lo album Rytmi\u010deskaja gimnastika (\u0420\u0438\u0442\u043c\u0438\u0447\u0435\u0441\u043a\u0430\u044f \u0433\u0438\u043c\u043d\u0430\u0441\u0442\u0438\u043a\u0430). Zd\u00e1nliv\u011b ne\u0161lo o nic v\u00edc ne\u017e hudebn\u00ed doprovod k sov\u011btsk\u00e9mu aerobiku. Podklad pro hlas cvi\u010ditelky po\u010d\u00edtaj\u00edc\u00ed d\u0159epy. Na druh\u00e9 stran\u011b vinylov\u00e9 desky v\u0161ak byla ambientn\u00ed miniatura Mira\u017e Borise Tichomirova . Tich\u00e1, rozpl\u00fdvav\u00e1, bezrytmick\u00e1 instrument\u00e1ln\u00ed plocha, kter\u00e1 se vymykala v\u0161emu, co Melodija tehdy vyd\u00e1vala. M\u00e1lokdo ji tehdy identifikoval jako ambient. A dnes ji badatel\u00e9 i fanou\u0161ci pokl\u00e1daj\u00ed za jeden z m\u00e1la p\u0159\u00edklad\u016f tohoto \u017e\u00e1nru v SSSR.<\/p>\n\n\n\n

Andrej Rodionov byl in\u017een\u00fdr-program\u00e1tor s dirigentsk\u00fdm vzd\u011bl\u00e1n\u00edm, \u010dlen skupiny C\u00ednov\u00fd voj\u00e1\u010dci. Boris Tichomirov, absolvent Gn\u011bsinkovy \u0161koly a Moskevsk\u00e9 konzervato\u0159e, str\u00e1vil st\u00e1\u017e v Indii studiem v\u00e9dsk\u00fdch zp\u011bv\u016f a pro Melodii vyd\u00e1val s\u00e9rii Hudba Asie a Afriky.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Jejich album Puls 1 (\u041f\u0443\u043b\u044c\u0441 1, 1985) vy\u0161lo v n\u00e1kladu p\u0159ibli\u017en\u011b milion kus\u016f. \u010c\u00e1sti Rodionovy suity, v\u011bnovan\u00e9 modern\u00edmu p\u011btiboji nesly n\u00e1zvy jako Doho\u0148 ho, po\u010d\u00edta\u010di!, Elektronick\u00fd jezdec nebo Hern\u00ed automat. Tichomirovy syntez\u00e1torov\u00e9 fantazie vznikaly na Yamah\u00e1ch a Rolandech.<\/p>\n\n\n\n

V roce 1987 vydali dal\u0161\u00ed spole\u010dn\u00e9 album 512 KBajt (512 \u041a\u0431\u0430\u0439\u0442) s podtitulem Po\u010d\u00edta\u010dov\u00e1 hudba. Nahr\u00e1vali na ho Yamaze CX-5M, dom\u00e1c\u00edm po\u010d\u00edta\u010di s vestav\u011bn\u00fdm FM syntez\u00e1torem. Anotace alba uv\u00e1d\u00ed, \u017ee jedn\u00edm z c\u00edl\u016f tohoto d\u00edla je propagace informatiky v oblasti duchovn\u00ed kultury. Texty alby maj\u00ed ale jin\u00fd n\u00e1boj. V \u010cern\u00e9 sk\u0159\u00ed\u0148ce se nap\u0159\u00edklad zp\u00edv\u00e1 o strachu z tot\u00e1ln\u00ed automatizace, o ztr\u00e1t\u011b smyslu lidsk\u00e9 existence v dob\u011b, kdy po\u010d\u00edta\u010d nahrad\u00ed v\u0161e.<\/p>\n\n\n\n

Sov\u011btsk\u00fd ambient a underground<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Prvn\u00ed desku, ofici\u00e1ln\u011b uznanou sov\u011btsk\u00fdmi org\u00e1ny jako ambient, vydal v roce 1988 skladatel a klav\u00edrista Igor Le\u0148 (\u0418\u0433\u043e\u0440\u044c \u041b\u0435\u043d\u044c). Bylo to album Zde (\u0417\u0434\u0435\u0441\u044c). Le\u0148 pracoval jako asistent Art\u011bmjeva, hr\u00e1l kl\u00e1vesy ve skupin\u00e1ch Nikolaj Kopernik, Obermaneken a Centr. Anotace na desce popisuje hudbu jako elektroakustick\u00e9 skladby s vlivy ambientn\u00ed hudby a akademick\u00e9ho minimalismu.<\/p>\n\n\n\n

Z roku 1991 poch\u00e1z\u00ed jedin\u00e9 album skupiny Stuk bambuka v XI \u010dasov (\u0421\u0442\u0443\u043a \u0411\u0430\u043c\u0431\u0443\u043a\u0430 \u0432 XI \u0447\u0430\u0441\u043e\u0432) z I\u017eevska \u2013 Lehk\u00e1 z\u00e1le\u017eitost chladu (\u041b\u0451\u0433\u043a\u043e\u0435 \u0434\u0435\u043b\u043e \u0445\u043e\u043b\u043e\u0434). Nahr\u00e1vali ho doma na kazetu, inspirov\u00e1ni Brianem Enem a Throbbing Gristle. Obsahuje mix p\u0159\u00edrodn\u00edch zvuk\u016f, jak\u00e9si z\u00e1hadn\u00e9 rezonance a repetitivn\u00edch syntez\u00e1torov\u00fdch manter. Temn\u00fd ambient nato\u010den\u00fd v byt\u011b, v roce, kdy se SSSR rozpadl.<\/p>\n\n\n\n

Michail \u010cekalin (\u041c\u0438\u0445\u0430\u0438\u043b \u0427\u0435\u043a\u0430\u043b\u0438\u043d) experimentoval na p\u0159elomu osmdes\u00e1t\u00fdch a devades\u00e1t\u00fdch let se samplery. Jeho tvorba je p\u0159irovn\u00e1v\u00e1na k Art of Noise nebo zpomalen\u00e9mu new-beatu.<\/p>\n\n\n\n

Sov\u011btsk\u00fd svaz m\u011bl vyn\u00e1lezce thereminu, kter\u00fd p\u0159e\u017eil gulag. M\u011bl optick\u00fd syntez\u00e1tor postaven\u00fd b\u011bhem dvan\u00e1cti let ve voln\u00e9m \u010dase, na n\u011bm\u017e se nehraje, ale kresl\u00ed. M\u011bl studio, kde se sch\u00e1zeli g\u00e9niov\u00e9 a jeho\u017e nahr\u00e1vky p\u0159i p\u0159esunu zmizely. M\u011bl vojensk\u00fd syntez\u00e1tor sestaven\u00fd \u017eenami z hornick\u00e9ho m\u011bsta, jeho\u017e zvuk dnes pou\u017e\u00edvaj\u00ed Rammstein a Franz Ferdinand. M\u011bl kosmick\u00e9 Loty\u0161e, kte\u0159\u00ed prodali \u0161est milion\u016f alb a odm\u00edtali turn\u00e9 ze strachu p\u0159ed arm\u00e1dou. Co k tomu dodat\u2026<\/p>\n\n\n\n

\n