{"id":671,"date":"2026-09-12T13:38:16","date_gmt":"2026-09-12T13:38:16","guid":{"rendered":"https:\/\/martinvacke.cz\/?p=671"},"modified":"2026-09-12T19:38:21","modified_gmt":"2026-09-12T19:38:21","slug":"osmdesata-leta-rock-mezi-mezi-uralem-sibiri-a-pamirem","status":"publish","type":"post","link":"https:\/\/martinvacke.cz\/?p=671","title":{"rendered":"Osmdes\u00e1t\u00e1 l\u00e9ta – Rock mezi mezi Uralem, Sibi\u0159\u00ed a Pam\u00edrem"},"content":{"rendered":"\n

Rock nevznikal jen v Moskv\u011b a Leningradu. Pronikal i do v ostatn\u00edch \u010d\u00e1st\u00ed SSSR. N\u011bkde \u0161lo hr\u00e1t relativn\u011b snadno (Sverdlovsk), jinde museli rocke\u0159i tvo\u0159it vysoce mobiln\u00ed, neform\u00e1ln\u00ed a \u010dasto tvrd\u011b zkou\u0161en\u00e9 komunity (z\u00e1padosibi\u0159sk\u00fd okruh Omsk\u2013Novosibirsk\u2013\u0164ume\u0148). V r\u016fzn\u00fdch republik\u00e1ch se nav\u00edc rock p\u0159irozen\u011b propl\u00e9tal s lok\u00e1ln\u00edm jazykem, kulturn\u00ed tradic\u00ed a v z\u00e1v\u011bru dek\u00e1dy i s emancipa\u010dn\u00edmi spole\u010densk\u00fdmi pohyby – obzvl\u00e1\u0161\u0165 viditeln\u011b v Pobalt\u00ed a na Ukrajin\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Sverdlovsk jako sov\u011btsk\u00e1 \u201et\u0159et\u00ed metropole\u201c<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Uralsk\u00fd, nebo taky sverdlovsk\u00fd rock-klub, kter\u00fd vznikl v polovin\u011b 80. let, dok\u00e1zal pro m\u00edstn\u00ed muzikanty vytvo\u0159it relativn\u011b stabiln\u00ed a bezpe\u010dn\u00e9 prost\u0159ed\u00ed. Po\u0159\u00e1dal pravideln\u00e9 koncerty, festivaly a zaji\u0161\u0165oval muzikant\u016fm i metodickou pomoc.<\/p>\n\n\n\n

V uralsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed z\u00e1rove\u0148 vznikla i specifick\u00e1 poetika. Civiln\u00ed, \u010dasto s texty s industri\u00e1ln\u00edmi t\u00e9maty. Ural byl prost\u011b urbanisticky i soci\u00e1ln\u011b jin\u00fd ne\u017e Leningrad – v textech se p\u0159irozen\u011b usazoval jin\u00fd druh \u017eivotn\u00ed zku\u0161enosti.<\/p>\n\n\n\n

Hlavn\u00ed skupiny sverdlovsk\u00e9 sc\u00e9ny:<\/p>\n\n\n\n

Kapela Nautilus Pompilius<\/strong> (\u041d\u0430\u0443\u0442\u0438\u0301\u043b\u0443\u0441 \u041f\u043e\u043c\u043f\u0438\u043b\u0438\u0443\u0301\u0441) vznikla v roce 1982. Jejich hudba kombinovala prvky post-punku, new wave a art rocku s atmosf\u00e9rick\u00fdmi, melancholick\u00fdmi texty.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

\u010cajf <\/strong>(\u0427\u0430\u0439\u0444) vznikl v polovin\u011b 80. let (ofici\u00e1ln\u011b na p\u0159elomu roku 1984 a 1985). Kombinovali rock, blues, reggae a rock\u2019n\u2019roll.<\/p>\n\n\n\n

Agatha Christie<\/strong> (\u0410\u0301\u0433\u0430\u0442\u0430 \u041a\u0440\u0438\u0441\u0442\u0438\u0301) vznikla v roce 1984 ve Sverdlovsku pod n\u00e1zvem VIA RTF UPI a pozd\u011bji p\u0159ijala jm\u00e9no inspirovan\u00e9 slavnou autorkou detektivek. Jejich hudba zn\u011bla v post-punkov\u00e9m a new wave duchu s gotick\u00fdmi a art rockov\u00fdmi prvky.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Skupina Smyslovije Galljucinacii<\/strong> (\u0421\u043c\u044b\u0441\u043b\u043e\u0432\u044b\u0435 \u0433\u0430\u043b\u043b\u044e\u0446\u0438\u043d\u0430\u0446\u0438\u0438) zalo\u017een\u00e1 v roce 1989, se stala \u010dlenem Sverdlovsk\u00e9ho rockov\u00e9ho klubu t\u011bsn\u011b p\u0159ed jeho uzav\u0159en\u00edm. Mixovali indie a alternativn\u00ed rock.<\/p>\n\n\n\n

Z\u00e1padosibi\u0159sk\u00fd underground<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Na z\u00e1padn\u00ed Sibi\u0159i se nehr\u00e1lo zdaleka tak lehce, jako ve Sverdlovsku. Infrastruktura pro leg\u00e1ln\u00ed hran\u00ed v podstat\u011b neexistovala a koncerty se odehr\u00e1valy v bytech, nebo pololeg\u00e1ln\u00edch prostorech. M\u00edstn\u00ed skupiny vlastn\u011b musely p\u0159ij\u00edt s vlastn\u00ed, osobitou lo-fi estetikou, proto\u017ee jim nic jin\u00e9ho nezb\u00fdvalo.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

M\u011bsta Omsk, Novosibirsk a \u0164ume\u0148 netvo\u0159ily t\u0159i izolovan\u00e9 sc\u00e9ny, ale sp\u00ed\u0161e troj\u00faheln\u00edk, v n\u011bm\u017e hudebn\u00edci i fanou\u0161ci piln\u011b cirkulovali. Spole\u010dn\u00e9 koncerty, sd\u00edlen\u00ed kazet s nahr\u00e1vkami a v podstat\u011b stejn\u00e9 publikum vytv\u00e1\u0159ely region\u00e1ln\u00ed mikrosv\u011bt, kter\u00fd v z\u00e1v\u011bru 80. let v\u00fdrazn\u011b promluvil do celosvazov\u00e9ho hudebn\u00edho d\u011bn\u00ed.<\/p>\n\n\n\n

Gra\u017edanskaja oborona<\/strong> (\u0413\u0440\u0430\u0436\u0434\u0430\u043d\u0441\u043a\u0430\u044f \u043e\u0431\u043e\u0440\u043e\u043d\u0430) byla kl\u00ed\u010dov\u00e1 kapela z\u00e1padosibi\u0159sk\u00e9ho undergroundu, zalo\u017een\u00e1 roku 1984 v Omsku. Jej\u00ed z\u00e1sadn\u00ed postavou byl Jegor Letov. Prosluli syrov\u00fdm lo-fi zvukem, existenci\u00e1ln\u00edmi a politicky provokativn\u00edmi texty a radik\u00e1ln\u00ed estetikou. Jej\u00ed tvorba se stala symbolem neofici\u00e1ln\u00ed kultury pozdn\u00edho Sov\u011btsk\u00e9ho svazu.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Instrukcija po vy\u017eivaniju<\/strong> (\u0418\u043d\u0441\u0442\u0440\u0443\u043a\u0446\u0438\u044f \u043f\u043e \u0432\u044b\u0436\u0438\u0432\u0430\u043d\u0438\u044e) vznikla v polovin\u011b 80. let v \u0164umeni, ale byla person\u00e1ln\u011b \u00fazce propojen\u00e1 s okruhem kolem Jegora Letova. Hr\u00e1li temn\u00fd post-punk s prvky psychedelie a industri\u00e1lu, s texty pln\u00fdmi absurdity, skepse a \u010dern\u00e9ho humoru.<\/p>\n\n\n\n

Janka<\/strong> (\u042f\u043d\u043a\u0430 \u0414\u044f\u0433\u0438\u043b\u0435\u0432\u0430) byla punkov\u00e1 p\u00edsni\u010dk\u00e1\u0159ka z Novosibirsku. Jej\u00ed akustick\u00e9, syrov\u00e9 a hluboce osobn\u00ed p\u00edsn\u011b kombinuj\u00ed poetiku rusk\u00e9 literatury s punkovou nal\u00e9havost\u00ed. Spolupracovala s Gra\u017edanskou oboronou a stala se kultovn\u00ed postavou nejen sibi\u0159sk\u00e9ho undergroundu.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

\u010cornyj Luki\u010d <\/strong>(\u0427\u0451\u0440\u043d\u044b\u0439 \u041b\u0443\u043a\u0438\u0447) byl projekt Vadima Kuzmina z Omsku, stylov\u011b bl\u00edzk\u00fd okruhu kolem Letova. \u010cornyj Luki\u010d spojoval minimalistick\u00fd rock s melancholick\u00fdmi, introspektivn\u00edmi texty. Jeho hudba p\u016fsob\u00ed civiln\u011bji ne\u017e Gra\u017edanskaja oborona, ale sd\u00edl\u00ed podobnou existenci\u00e1ln\u00ed nal\u00e9havost.<\/p>\n\n\n\n

Kooperativ Ni\u0161\u0165jak<\/strong> (\u041a\u043e\u043e\u043f\u0435\u0440\u0430\u0442\u0438\u0432 \u041d\u0438\u0448\u0442\u044f\u043a) byla dal\u0161\u00ed omsk\u00e1 kapela spojen\u00e1 se z\u00e1padosibi\u0159sk\u00fdm okruhem. Kooperativ Ni\u0161\u0165jak p\u0159edstavoval radik\u00e1ln\u00ed DIY p\u0159\u00edstup, hrub\u00fd zvuk a ironickou poetiku<\/p>\n\n\n\n

Od jihu na sever RSFSR.<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Samoz\u0159ejm\u00e9 \u017ee i v dal\u0161\u00edch regionech RSFSR se n\u011bco d\u011blo. Jen\u017ee nikde jinde se nepoda\u0159ilo vytvo\u0159it tak silnou sc\u00e9nu jako na Urale nebo Z\u00e1padn\u00ed Sibi\u0159i. P\u0159esto existuj\u00ed skupiny, kter\u00e9 bychom nem\u011bli opomenout.<\/p>\n\n\n\n

Pekin Rou-Rou <\/strong>(\u041f\u0435\u043a\u0438\u043d \u0420\u043e\u0443-\u0420\u043e\u0443) byla z nejv\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch kapel rostovsk\u00e9ho undergroundu druh\u00e9 poloviny 80. let, V tvorb\u011b kombinovali post-punk, novou vlnu a experiment\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00edstup.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Z Rostova poch\u00e1zela i skupina Den i ve\u010der<\/strong> (\u0414\u0435\u043d\u044c \u0438 \u0432\u0435\u0447\u0435\u0440). Novovlnn\u00e1 formace se pohybovala mezi post-punkem a art rockem. Jejich tvorba m\u011bla intelektu\u00e1ln\u00ed n\u00e1dech a reflektovala atmosf\u00e9ru pozdn\u011b sov\u011btsk\u00e9 stagnace.<\/p>\n\n\n\n

Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed skupina archangelsk\u00e9 sc\u00e9ny Obla\u010dnyj kraj <\/strong>(\u041e\u0431\u043b\u0430\u0447\u043d\u044b\u0439 \u043a\u0440\u0430\u0439) vznikla u\u017e koncem 70. let, ale vrchol zaznamenala pr\u00e1v\u011b v 80. letech. Jejich hudba m\u00edsila hard rock, psychedelii a prvky progresivn\u00edho rocku. Texty \u010dasto nesly mystick\u00fd nebo symbolick\u00fd podtext, inspirovan\u00fd severskou krajinou.<\/p>\n\n\n\n

Formace Kalinov most<\/strong> (\u041a\u0430\u043b\u0438\u043d\u043e\u0432 \u043c\u043e\u0441\u0442) vznikla roku 1986 kolem zp\u011bv\u00e1ka Dmitrije Revjakina v Novosibirsku. Kalinov most spojoval rock s rusk\u00fdm folklorem a duchovn\u00ed symbolikou. Na rozd\u00edl od syrov\u00e9ho punku omsk\u00e9ho okruhu vsadili na epick\u00fd zvuk a poetick\u00e9, n\u00e1rodn\u011b lad\u011bn\u00e9 texty.<\/p>\n\n\n\n

V Permu zase fungoval Molot<\/strong> (\u041c\u043e\u043b\u043e\u0442). Jedna z mnoha hardrockov\u00fdch formac\u00ed p\u016fsob\u00edc\u00edch v 80. letech. Koncertovali p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v domech kultury a na amat\u00e9rsk\u00fdch festivalech.<\/p>\n\n\n\n

Ukrajina<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

I v Kyjev\u011b se poda\u0159ilo v osmdes\u00e1t\u00fdch letech zalo\u017eit rock klub. Tamn\u00ed skupiny p\u0159id\u00e1valy do sv\u00e9 tvorby lok\u00e1ln\u00ed jazykov\u00e9 a kulturn\u00ed k\u00f3dy a vymezovaly se proti rusifikaci ukrajinsk\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Za jeden z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch ukrajinsk\u00fdch projekt\u016f konce 80. let b\u00fdv\u00e1 pova\u017eov\u00e1na skupina Vopli Vidop\u013easova<\/strong> (\u0412\u043e\u043f\u043b\u0456 \u0412\u0456\u0434\u043e\u043f\u043b\u044f\u0441\u043e\u0432\u0430), zalo\u017een\u00e1 roku 1986 v Kyjev\u011b. Jejich styl m\u00eds\u00edl punkovou energii, novou vlnu a ukrajinsk\u00fd folkl\u00f3r. Frontman Oleh Skrypka vtiskl kapele v\u00fdraznou divadeln\u00ed a performativn\u00ed podobu. Skupina v\u00fdznamn\u011b p\u0159isp\u011bla k emancipaci ukrajin\u0161tiny v rockov\u00e9 hudb\u011b.<\/p>\n\n\n\n

Braty Hadjukyny<\/strong> (\u0411\u0440\u0430\u0442\u0438 \u0413\u0430\u0434\u044e\u043a\u0456\u043d\u0438) vznikli ve Lvov\u011b v roce 1988. Hr\u00e1li sm\u011bs blues, rock\u2019n\u2019rollu a reggae. Texty v hovorov\u00e9 ukrajin\u0161tin\u011b zachycovaly ka\u017edodennost pozdn\u011b sov\u011btsk\u00e9 reality. Pat\u0159ili k nejpopul\u00e1rn\u011bj\u0161\u00edm kapel\u00e1m ukrajinsk\u00e9ho rockov\u00e9ho obrozen\u00ed p\u0159elomu 80. a 90. let.<\/p>\n\n\n\n

Kyjevsk\u00e1 undergroundov\u00e1 skupina druh\u00e9 poloviny 80. let Kvartyra \u2116 50<\/strong> (\u041a\u0432\u0430\u0440\u0442\u0438\u0440\u0430 \u2116 50) se pohybovala na pomez\u00ed nov\u00e9 vlny a alternativn\u00edho rocku. N\u00e1zev (odkazuj\u00edc\u00ed na \u201ebyt \u010d. 50\u201c z Bulgakovova rom\u00e1nu Mistr a Mark\u00e9tka) symbolizoval hravost i liter\u00e1rn\u00ed inspiraci. Pat\u0159ili k m\u00e9n\u011b komer\u010dn\u00ed, ale vlivn\u00e9 \u010d\u00e1sti sc\u00e9ny.<\/p>\n\n\n\n

Kapela Zymovyj sad<\/strong> (\u0417\u0438\u043c\u043e\u0432\u0438\u0439 \u0441\u0430\u0434) je spojen\u00e1 s vlnou ukrajinsk\u00e9 nov\u00e9 romantiky a synth-popu konce 80. let. Vsadila na melodiku, kl\u00e1vesov\u00e9 aran\u017ee a melancholickou atmosf\u00e9ru. P\u0159edstavovala civiln\u011bj\u0161\u00ed a esteti\u010dt\u011bj\u0161\u00ed p\u00f3l tehdej\u0161\u00ed alternativn\u00ed sc\u00e9ny.<\/p>\n\n\n\n

Vika Vradiy<\/strong> (\u0412\u0456\u043a\u0430 \u0412\u0440\u0430\u0434\u0456\u0439) byla v\u00fdrazn\u00e1 s\u00f3lov\u00e1 osobnost ukrajinsk\u00e9 rockov\u00e9 sc\u00e9ny, zn\u00e1m\u00e1 tak\u00e9 jako \u201eSestra Vika\u201c. Vika Vradiy se prosadila koncem 80. let siln\u00fdm, emotivn\u00edm projevem a kombinac\u00ed rocku, blues i popov\u00fdch prvk\u016f. Pat\u0159ila k prvn\u00edm \u017eensk\u00fdm hlas\u016fm, kter\u00e9 v\u00fdrazn\u011b prorazily v p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mu\u017esk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed tehdej\u0161\u00ed sc\u00e9ny.<\/p>\n\n\n\n

Rockov\u00e9 pobalt\u00ed<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Pobaltsk\u00e9 republiky se v osmdes\u00e1t\u00fdch letech staly jedn\u00edm z nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch prostor\u016f pro rockovou a alternativn\u00ed kulturu. P\u0159isp\u011bla k tomu bl\u00edzkost k z\u00e1padn\u00edm kulturn\u00edm vzor\u016fm, relativn\u011b siln\u011bj\u0161\u00ed m\u011bstsk\u00e1 infrastruktura i specifick\u00e1 spole\u010densk\u00e1 atmosf\u00e9ra, v n\u00ed\u017e se kultura stala jedn\u00edm z kan\u00e1l\u016f ve\u0159ejn\u00e9ho odporu proti SSSR.<\/p>\n\n\n\n

Litva<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Litva byla v osmdes\u00e1tk\u00e1ch Mekkou festivalov\u00e9ho d\u011bn\u00ed. Po\u0159\u00e1daly se velk\u00e9 open-air akce jako Roko mar\u0161as (lit. \u201erockov\u00fd pochod\u201c), kde se v z\u00e1v\u011bru 80. let objevuj\u00ed kapely jako Antis, Katedra, BIX a Foje.<\/p>\n\n\n\n

Postpunkov\u00e1 skupina Antis<\/strong> vznikla v Litv\u011b v roce 1984 a pat\u0159ila k nejviditeln\u011bj\u0161\u00edm litevsk\u00fdm projekt\u016fm pozdn\u00edch 80. let.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Druh\u00fdm kl\u00ed\u010dov\u00fdm jm\u00e9nem je Foje<\/strong>, zalo\u017een\u00e1 ve Vilniusu roku 1983 (p\u016fvodn\u011b pod n\u00e1zvem Sunki Muzika). I zde se jednalo o post-punk a new-wave projekt, kter\u00fd se albem \u017dod\u017eiai \u012f Tyl\u0105 (1989) v\u00fdrazn\u011b posunul k elektronice.<\/p>\n\n\n\n

Loty\u0161sko<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Fungov\u00e1n\u00ed loty\u0161sk\u00e9 sc\u00e9na byla v 80. letech bylo pln\u00e9 rozpor\u016f. Existovala zde sice siln\u00e1 klubov\u00e1 infrastruktura, ale m\u00edstn\u00ed org\u00e1ny nem\u011bly daleko k tvrd\u00fdm z\u00e1kaz\u016fm. Klub R\u012bgas rokklubs ofici\u00e1ln\u011b fungoval od roku 1983 pod dohledem komsomolsk\u00fdch struktur.<\/p>\n\n\n\n

Nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed loty\u0161sk\u00e1 hardrockov\u00e1 kapela P\u0113rkons<\/strong> vznikla v Rize v roce 1981 a u\u017e v roce 1983 byla zak\u00e1z\u00e1na sov\u011btsk\u00fdmi \u00fa\u0159ady (\u00fadajn\u011b kv\u016fli skand\u00e1ln\u00edmu vystupov\u00e1n\u00ed a nep\u0159ijateln\u00e9mu chov\u00e1n\u00ed publika).
Dal\u0161\u00ed z\u00e1kaz p\u0159i\u0161el v roce 1985 po incidentu, kdy po koncertu v Ogre do\u0161lo k demolici vlakov\u00fdch vagon\u016f rockov\u00fdmi fanou\u0161ky.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Loty\u0161sk\u00e1 alternativa m\u011bla i silnou elektronickou a novovlnnou v\u011btev. D\u016fle\u017eit\u00e1 je skupina Dzeltenie Pastnieki <\/strong>a zejm\u00e9na jejich album Alise.<\/p>\n\n\n\n

Estonsko<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

I v Estonsku se mohly, stejn\u011b jako v Litv\u011b po\u0159\u00e1dat velk\u00e9 festivaly. U\u017e v roce 1980 prob\u011bhl festival \u0412\u0435\u0441\u0435\u043d\u043d\u0438\u0435 \u0440\u0438\u0442\u043c\u044b. A v roce 1988 na festivalu Rock Summer I v Tallinnu vystoupily zahrani\u010dn\u00ed hv\u011bzdy Big Country, Public Image Ltd. a Steve Hackett a d\u00e1le estonsk\u00e9 \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed (nap\u0159. Ivo Linna s In Spe).
Na organizaci se pod\u00edlely estonsk\u00e9 instituce (Estonian Philharmonic Society, Estonian Club of Rockmusicians Muusik) a techniku zajistily finsk\u00e9 spole\u010dnosti.<\/p>\n\n\n\n


Estonsk\u00e9 skupiny:<\/p>\n\n\n\n

Ultima Thule<\/strong> vznikla roku 1986 v Tallinnu jako rock\/blues rock\/folk-rockov\u00fd projekt.<\/p>\n\n\n\n

Ruja<\/strong> spojovala progresivn\u00ed rock s poezi\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed tematikou. V 80. letech se jejich tvorba stala symbolem kulturn\u00ed identity a duchovn\u00edho odporu proti sov\u011btsk\u00e9 uniformit\u011b. V\u00fdraznou osobnost\u00ed byl zp\u011bv\u00e1k Urmas Alender.<\/p>\n\n\n\n

Kr\u00e1tce existuj\u00edc\u00ed, ale legend\u00e1rn\u00ed skupina Propeller<\/strong>, se stala symbolem ran\u00e9ho estonsk\u00e9ho punku. Po bou\u0159liv\u00e9m koncert\u011b v Tallinnu roku 1980 byla kapela zak\u00e1z\u00e1na. Jej\u00ed osud p\u0159edznamenal tvrd\u0161\u00ed dohled \u00fa\u0159ad\u016f nad ml\u00e1de\u017enickou kulturou na po\u010d\u00e1tku dek\u00e1dy.<\/p>\n\n\n\n

Mahavok<\/strong> byl p\u0159edstavitelem melodick\u00e9ho rocku s prvky synth-popu. Mahavok pat\u0159ila k profesion\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edm projekt\u016fm estonsk\u00e9 sc\u00e9ny a dok\u00e1zala oslovit \u0161ir\u0161\u00ed publikum, ani\u017e by ztratila autorsk\u00fd rukopis.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Singer Vinger<\/strong> vznikli roku 1986 kolem zp\u011bv\u00e1ka Hardyho Volmera. Hudebn\u011b navazovali na punkovou energii, ale rozv\u00edjeli ji sm\u011brem k nov\u00e9 vln\u011b a ironick\u00e9mu pop-rocku. Texty \u010dasto pracovaly s absurdn\u00edm humorem a spole\u010denskou satirou.<\/p>\n\n\n\n

Jedna z nejradik\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch estonsk\u00fdch punkov\u00fdch skupin konce dek\u00e1dy, J.M.K.E.,<\/strong> vznikla roku 1986 a otev\u0159en\u011b kritizovala sov\u011btsk\u00fd re\u017eim. Jejich rychl\u00fd, p\u0159\u00edmo\u010dar\u00fd hardcore punk se stal hlasem mlad\u00e9 generace v obdob\u00ed takzvan\u00e9 zp\u00edvaj\u00edc\u00ed revoluce.<\/p>\n\n\n\n

Gruz\u00ednsk\u00e1 SSR<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

V gruz\u00ednsk\u00e9m kontextu rock vstupoval do kulturn\u00edho prost\u0159ed\u00ed s v\u00fdraznou tradic\u00ed vlastn\u00ed hudebnosti a performance. Setk\u00e1val se s bohat\u00fdm lok\u00e1ln\u00edm reperto\u00e1rem, kter\u00fd jej tvaroval.<\/p>\n\n\n\n

Soubor Mziuri<\/strong> (\u10db\u10d6\u10d8\u10e3\u10e0\u10d8) vznikl u\u017e d\u0159\u00edve, ale i v 80. letech pat\u0159il k viditeln\u00fdm tv\u00e1\u0159\u00edm gruz\u00ednsk\u00e9 popul\u00e1rn\u00ed hudby. P\u016fvodn\u011b d\u00edv\u010d\u00ed vok\u00e1ln\u011b-instrument\u00e1ln\u00ed ans\u00e1mbl postupn\u011b roz\u0161\u00ed\u0159il reperto\u00e1r o rockov\u011bj\u0161\u00ed prvky. Vyzna\u010doval se v\u00edcehlasem a melodikou \u010derpaj\u00edc\u00ed z gruz\u00ednsk\u00e9 tradice.<\/p>\n\n\n\n

Iveria<\/strong> (\u10d8\u10d5\u10d4\u10e0\u10d8\u10d0) byl popul\u00e1rn\u00ed vok\u00e1ln\u011b-instrument\u00e1ln\u00ed soubor, kter\u00fd spojoval estr\u00e1dn\u00ed pop s rockovou instrumentac\u00ed. Iveria reprezentoval ofici\u00e1ln\u011bj\u0161\u00ed proud gruz\u00ednsk\u00e9 sc\u00e9ny, ale dok\u00e1zal do n\u011bj vn\u00e1\u0161et n\u00e1rodn\u00ed motivy a modern\u011bj\u0161\u00ed aran\u017ee.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Blitz<\/strong> (\u10d1\u10da\u10d8\u10ea\u10d8) byla jedna z kapel tbilisk\u00e9ho undergroundu druh\u00e9 poloviny 80. let. Hudebn\u011b se pohybovali mezi novou vlnou a alternativn\u00edm rockem. Typick\u00e1 byla energie, minimalistick\u00e9 aran\u017ee a odklon od ofici\u00e1ln\u00ed estetiky sov\u011btsk\u00e9 popkultury.<\/p>\n\n\n\n

Skupina Soft Eject <\/strong>(\u10e1\u10dd\u10e4\u10e2 \u10d4\u10ef\u10d4\u10e5\u10e2) zalo\u017een\u00e1 roku 1989 v Tbilisi, byla p\u0159edstavitelem p\u0159echodu od sov\u011btsk\u00e9 \u00e9ry k postsov\u011btsk\u00e9 alternativ\u011b. Soft Eject kombinovala art rock, novou vlnu a melancholickou atmosf\u00e9ru. Pat\u0159ila k projekt\u016fm, kter\u00e9 otev\u0159ely gruz\u00ednskou sc\u00e9nu mezin\u00e1rodn\u00edm vliv\u016fm.<\/p>\n\n\n\n

Arm\u00e9nie<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Arm\u00e9nsk\u00fd rock 80. let je charakteristick\u00fd propojen\u00edm rockov\u00e9 instrumentace s tradic\u00ed (folklor, Komitas, st\u0159edov\u011bk\u00e9 motivy).<\/p>\n\n\n\n

Jedna z prvn\u00edch v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00edch arm\u00e9nsk\u00fdch rockov\u00fdch skupin 80. let. Ayas<\/strong> (\u0531\u0575\u0561\u057d) vznikla v Jerevanu a spojovala klasick\u00fd rock s prvky arm\u00e9nsk\u00e9 hudebn\u00ed tradice. Texty \u010dasto pracovaly s historick\u00fdmi a n\u00e1rodn\u00edmi motivy, co\u017e bylo v dob\u011b perestrojky st\u00e1le v\u00fdrazn\u011bj\u0161\u00ed.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Vostan Hayots<\/strong> (\u054e\u0578\u057d\u057f\u0561\u0576 \u0540\u0561\u0575\u0578\u0581) – skupina zalo\u017een\u00e1 roku 1986, kter\u00e1 se stala symbolem arm\u00e9nsk\u00e9ho folk-rocku. Kombinovali elektrick\u00e9 n\u00e1stroje s tradi\u010dn\u00edmi melodiemi a rytmy. Jejich hudba vyjad\u0159ovala kulturn\u00ed kontinuitu i probouzej\u00edc\u00ed se n\u00e1rodn\u00ed sebev\u011bdom\u00ed konce 80. let.<\/p>\n\n\n\n

M\u00e9n\u011b zn\u00e1m\u00e1, ale d\u016fle\u017eit\u00e1 sou\u010d\u00e1st jerevansk\u00e9ho undergroundu, skupina Asparez<\/strong> (\u0531\u057d\u057a\u0561\u0580\u0565\u0566) se pohybovala mezi novou vlnou a alternativn\u00edm rockem. Jejich koncerty byly sou\u010d\u00e1st\u00ed neofici\u00e1ln\u00ed kulturn\u00ed s\u00edt\u011b, kter\u00e1 se rozv\u00edjela mimo st\u00e1tn\u00ed struktury.<\/p>\n\n\n\n

\u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e1 SSR<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

\u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00fd rock byl v 80. letech pom\u011brn\u011b institucionalizovan\u00fd. Vedle ofici\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edch akc\u00ed ale existovaly i drsn\u011bj\u0161\u00ed rockov\u00e9 a pozd\u011bji i motork\u00e1\u0159sk\u00e9\u201c komunity.<\/p>\n\n\n\n

Yuxu<\/strong> (Yukh) pat\u0159ila k prvn\u00edm v\u00fdrazn\u011b alternativn\u00edm rockov\u00fdm kapel\u00e1m v \u00c1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nu. Jejich hudba \u010derpala z hard rocku a post-punku, texty reflektovaly atmosf\u00e9ru spole\u010densk\u00e9ho nap\u011bt\u00ed konce 80. let. \u010c\u00e1st \u010dlen\u016f pozd\u011bji p\u016fsobila i v zahrani\u010d\u00ed.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Eksperiment OK <\/strong>byla jednou z pr\u016fkopnick\u00fdch bakusk\u00fdch undergroundov\u00fdch formac\u00ed. Eksperiment OK spojoval art rock, experiment\u00e1ln\u00ed postupy a vlivy z\u00e1padn\u00ed nov\u00e9 vlny. Fungovala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b mimo ofici\u00e1ln\u00ed struktury, koncerty se odehr\u00e1valy v kulturn\u00edch domech a na amat\u00e9rsk\u00fdch festivalech.<\/p>\n\n\n\n

Karavan<\/strong> (\u041a\u0430\u0440\u0430\u0432\u0430\u043d) byl projekt pohybuj\u00edc\u00ed se na pomez\u00ed jazz rocku a progresivn\u00ed hudby. Navazovali na silnou tradici \u00e1zerb\u00e1jd\u017e\u00e1nsk\u00e9ho jazzu a spojovali ji s rockovou instrumentac\u00ed. P\u0159esto\u017ee nebyl \u010dist\u011b undergroundov\u00fd, p\u0159edstavoval d\u016fle\u017eit\u00fd most mezi ofici\u00e1ln\u00ed a alternativn\u00ed sc\u00e9nou.<\/p>\n\n\n\n

Turkmensk\u00e1 SSR<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

Na rozd\u00edl od Pobalt\u00ed, Kavkazu \u010di Ruska se v Turkmenist\u00e1nu v 80. letech nevytvo\u0159ila v\u00fdrazn\u00e1 samostatn\u00e1 rockov\u00e1 sc\u00e9na. Hudebn\u00ed \u017eivot byl siln\u011b orientov\u00e1n na st\u00e1tem podporovan\u00e9 soubory, folkl\u00f3r a estr\u00e1dn\u00ed pop. P\u0159esto existovaly projekty, kter\u00e9 do ofici\u00e1ln\u00edho r\u00e1mce vn\u00e1\u0161ely modern\u011bj\u0161\u00ed prvky.<\/p>\n\n\n\n

G\u00fcne\u015f<\/strong> (\u0413\u0443\u043d\u0435\u0448) byl nejzn\u00e1m\u011bj\u0161\u00ed turkmensk\u00fd vok\u00e1ln\u011b-instrument\u00e1ln\u00ed soubor (VIA), zalo\u017een\u00fd v 70. letech a aktivn\u00ed i v 80. letech. G\u00fcne\u015f kombinoval turkmensk\u00fd folkl\u00f3r s prvky popu, jazzu a rockov\u00e9 instrumentace. Reprezentoval ofici\u00e1ln\u00ed, profesion\u00e1ln\u00ed proud hudebn\u00ed kultury republiky.<\/p>\n\n\n\n

V A\u0161chabadu a dal\u0161\u00edch m\u011bstech p\u016fsobily amat\u00e9rsk\u00e9 studentsk\u00e9 a ml\u00e1de\u017enick\u00e9 kapely, \u010dasto bez \u0161ir\u0161\u00edho p\u0159esahu mimo region. Tyto skupiny hr\u00e1ly p\u0159evzat\u00fd reperto\u00e1r (Deep Purple, Ma\u0161ina Vremeniapod.) i vlastn\u00ed tvorbu, ale chyb\u011bla jim infrastruktura typu rockov\u00e9ho klubu \u010di festivalov\u00e9 s\u00edt\u011b. Z\u00e1znamy se dochovaly jen omezen\u011b.<\/p>\n\n\n\n

B\u011blorusko<\/strong><\/h5>\n\n\n\n

V B\u011blorusk\u00e9 SSR se rock za\u010dal v\u00fdrazn\u011bji formovat a\u017e ve druh\u00e9 polovin\u011b 80. let, zejm\u00e9na v Minsku. Sc\u00e9na byla men\u0161\u00ed ne\u017e v Rusku \u010di Pobalt\u00ed, ale rychle z\u00edskala genera\u010dn\u00ed i n\u00e1rodn\u00ed rozm\u011br.<\/p>\n\n\n\n

Mroja<\/strong> (\u041c\u0440\u043e\u044f) – skupina zalo\u017een\u00e1 roku 1988, p\u0159edch\u016fdce pozd\u011bj\u0161\u00ed kapely N.R.M. Hr\u00e1li melodick\u00fd alternativn\u00ed rock s v\u00fdrazn\u00fdm d\u016frazem na b\u011blorusk\u00fd jazyk. Frontman Lavon Volski se stal jednou z kl\u00ed\u010dov\u00fdch osobnost\u00ed b\u011blorusk\u00e9 nez\u00e1visl\u00e9 hudby. Texty reagovaly na spole\u010densk\u00e9 zm\u011bny obdob\u00ed perestrojky.<\/p>\n\n\n\n

Formace Uliss<\/strong> (\u0423\u043b\u0456\u0441) spojovala novou vlnu, art rock a poetick\u00e9 texty. Pat\u0159ila k intelektu\u00e1ln\u011bj\u0161\u00edmu proudu b\u011blorusk\u00e9 alternativy a v\u00fdrazn\u011b pracovala s liter\u00e1rn\u00ed symbolikou.<\/p>\n\n\n

\n
\"\"<\/figure>\n<\/div>\n\n\n

Bonda<\/strong> (\u0411\u043e\u043d\u0434\u0430) se pohybovala mezi punkem a alternativn\u00edm rockem. Fungovala p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b v amat\u00e9rsk\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch a reprezentovala syrov\u011bj\u0161\u00ed \u010d\u00e1st tehdej\u0161\u00ed sc\u00e9ny.<\/p>\n\n\n\n

\n